Martin C. Putna: Než se někam vydám, tak čtu

2. květen 2019

Po knihách o kulturních dějinách americké a ruské religiozity vydal knihu o Střední Evropě. Nyní se věnuje pozdní antice. Říká, že mluvit bude už jen o tom, o čem chce.

Nejprve si zjistí, co všechno v literatuře s daným místem souvisí, a teprve pak se vydá na cestu. Podobně jako při těchto literárně-historických poutích si počínal i při psaní svých Obrazů z kulturních dějin Střední Evropy, jejichž předstupněm byl vltavský seriál.

Snažil jsem se nepsat o žádných jiných místech než o těch, která jsem skutečně viděl. Ale samozřejmě člověk v tomto poněkud dynamickém světě nikdy nemůže vědět, jestli to tam mezitím už nevypadá jinak.

Martin C. Putna

Právě pracuje na knize, ve které chce představit pozdní antiku skrze její nejvýraznější osobnosti. Nebyl by to však on, kdyby pro něj na historickém tématu, které ho zajímá, nebylo něco aktuálního. Pozdní antice se věnuje i kvůli tomu, že se dnes někdy období zkázy Říma srovnává se současností. Což jsou paralely, o nichž sám pochybuje.

Někteří historikové, když mluví o této epoše, zdůrazňují aspekt rozpadání starých struktur, a jiní spíše něco jako proměnu: uprostřed toho rozpadajícího se světa se otevírá cosi jiného. A mě na tom zajímají jak reakce autorů, kteří si uvědomují, že se něco děje, tak těch, kteří to nevnímají.

Hudbu vybíral ze svých nahrávek. „Zpíval jsem odedávna, ve všech možných sborech. Tak jsem si na stará kolena řekl, že tomu pro radost udělám takový malý pomníček.“ Souvisí vydávání nahrávek písní s činností literárního historika? V případě Putny ano: „Člověk se v rámci různých žánrů zabývá i texty písňovými. Koneckonců nejstarší, řecká poezie, to byly písňové texty.“

Martin C. Putna: Západomoravská Thébais

02358265.jpeg

Někdy se stane, že jsou dějiny ducha a literatury vepsány do konkrétní krajiny. Jedním z příkladů je císařská silnice mezi Prahou a Vídní, speciálně její moravský úsek v trase Jihlava – Želetava – Moravské Budějovice – Znojmo.

Na několik otázek, které během rozhovoru zazněly, host odmítl odpovídat. K některým tématům už se nechce vyjadřovat. „Mluvím pouze o tom, o čem chci,“ vysvětluje důvod, pro který v rozhovoru odmítl na několik otázek odpovědět. 

autor: lum
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.