Doba, kdy se rodila abstrakce a Majakovskij oslnil rytmem. Kontexty ukazují, jak ruská revoluce měnila umění
Jak ruská revoluce ovlivnila umění? Rusista Tomáš Glanc o tom připravil pětidílné Kontexty, které reflektují nejen to, jak se revoluce odrážela v uměleckých dílech, ale i jak ovlivnila změny uměleckých forem. Poslouchejte on-line.
Žádná revoluce se nevztahuje k jednomu jedinému datu, vždy má svou předehru a dohru. V úvodní části Kontextů s názvem Ruská revoluce a umění si pokládáme otázku, kdy vlastně ruská revoluce začala, a připomínáme i potlačenou revoluci z roku 1905. Společenská atmosféra doby se otiskla do díla ruských symbolistů. Nebudeme ani tak hovořit o revoluci politické, jako spíš o její fatální podobě v uměleckých dílech.
Ilja Erenburg, oficiální vykladač revoluce
Revoluci v Rusku zobrazovali i literáti nejrůznějších estetických zaměření. Alexandr Blok v poémě Dvanáct vytvářel jakési nové náboženství, Vladimir Majakovskij psal verše s do té doby neslýchaným rytmem. Básník Velemir Chlebnikov revolučním způsobem zacházel s jazykem. Prosazoval se také žánr fantastiky, Andrej Platonov předkládal čtenářům fiktivní komunu Čevengur. Oficiálním vykladačem ruské revoluce pro celou Evropu se stal Ilja Erenburg.
Doslova obrazem revoluční energie je ruské výtvarné umění. Přineslo abstrakci i počátky pop-artu, dalo vzniknout vitebské střední umělecké škole, která je spojená se jménem Marca Chagalla, ale kde působil také génius avantgardy Kazimir Malevič. Výtvarníci spolupracovali s filmem a divadlem, rozvíjela se například textilní tvorba nebo typografie. Ke slovu se dostala i řada umělkyň.
Revoluce, nebo olympiáda?
Revoluci ale můžeme chápat i jako svého druhu divadelní inscenaci – a některé její scény záměrně inscenovány byly. Umělci jako Vsevolod Mejerchold pracovali v divadelních domech novým způsobem, oproštěným od psychologie a realismu. Hudební skladatelé skládali konkrétní hudbu, do níž začleňovali hluk strojů. Oslavy revoluce s hudbou a teatrální show byly podívanou, jakou můžeme srovnat snad jen se současným zahájením olympijských her.
V Kontextech se věnujeme i filmu. Ruský film byl nejen nástrojem revoluční propagandy, ale také uměním, kde se nové postupy a umělecké teorie uplatnily nejzřetelněji. Vznikaly dramatické filmy jako Křižník Potěmkin, začínala se rozvíjet dokumentární tvorba a proměnilo se herectví. Revoluční a avantgardní postupy se zachovaly i pro budoucí generace.
Připravil: Tomáš Glanc
Účinkuje: Jan Hartl.
Natočeno v roce 2017.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
