Nekonečná písnička Boba Dylana. Kroniky hudební legendy v exkluzivní premiéře na Vltavě

Četba na pokračování z knihy vzpomínek amerického písničkáře Boba Dylana, nositele Nobelovy ceny za literaturu za rok 2016 za to, že „našel nový způsob poetického vyjádření, jímž navázal na velkou americkou písňovou tradici“. Účinkuje Igor Bareš. Premiéru poslouchejte on-line po dobu jednoho měsíce po odvysílání.

Účinkuje: Igor Bareš
Připravil: Michal Plzák
Překlad: Jiří Popel
Režie: Vlado Rusko
Premiéra: 11. 5. 2021

Vzpomínky Boba Dylana vznikaly asi tři roky, autor je psal na starém psacím stroji a držel se zásady, že méně znamená více. Na knihu je pyšný, ale psaní ho netěšilo: „Když píšete, tak nežijete. Jak že se tomu říká? Nádherná izolace? Mně to tak nádherný nepřišlo.“ Když ovšem kniha na podzim roku 2004 vyšla, byla to literární událost, která odstartovala zvýšenou vlnu zájmu o tuto legendární postavu světové kultury. Do literatury přibyla jedna z nejsugestivnějších výpovědí člověka své doby.

Kroniky – nevím, co to přesně znamená, ale řekl bych, že je to něco, kde dáte minulost do správných souvislostí.
Bob Dylan

Dylanovy Kroniky (česky v překladu Jiřího Popela vydalo v roce 2005 Argo) nejsou strukturovány chronologicky, systém či faktografické údaje v knize nehledejme, to není vůbec podstatné. Text se na čtenáře ze stránek line jako nekonečná Dylanova písnička, má svůj originální, fascinující rytmus a skvělou atmosféru. Nikoliv náhodou název Kroniky odkazuje ke starozákonním Knihám letopisů. Dylanova výpověď má obsah, který může změnit náš pohled na jeho tvorbu i život a rozšiřuje a mění i náš pohled na svět: „Kroniky – nevím, co to přesně znamená, ale řekl bych, že je to něco, kde dáte minulost do správných souvislostí.“

Igor Bareš ztvárnil pro Zvukovou mapu Luhačovic postavu Františka Veselého

Vzpomínky začínají rokem 1961, kdy Bob Dylan přišel do New Yorku a začínal tam od nuly po kavárnách a klubech. Vrací se pak do dob ještě starších, do času dětství a mládí ve státě Minnesota. Později pak přeskakuje do budoucnosti, do sedmdesátých a osmdesátých let, kdy nahrával v New Orleans s vynikajícím producentem Danielem Lanoisem album Oh Mercy. Některé zlomové události Dylanova života zůstávají záměrně opomenuty: „Co stojí za řeč, o tom mám snad právo rozhodovat si sám. Jako bych měl před sebou balíček karet, nějakou kartu si z něho vytáhl, a o tom jsem spustil. Jsou tam velký díry.“

Čtěte také

Z řady ohlasů vyjímáme hudebníka Tom Waitse: „Bob Dylan je planeta, již je nutno objevit – pro mě jako autora písní je tím, čím jsou kladivo a pila pro tesaře. Je to velký učitel, nevyčerpatelný zdroj.“

Čtrnáctidílnou četbu na pokračování z knihy vzpomínek amerického písničkáře a nositele Nobelovy ceny za literaturu za rok 2016 z překladu Jiřího Popela připravil Michal Plzák. Četbu na Vltavě uvádíme k osmdesátinám Boba Dylana, který se narodil 24. května 1941 v americkém městě Duluth ve státě Minnesota.

Psáno pro Týdeník Rozhlas

autoři: Michal Plzák , tur
Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.