Někdy stačí zazvonit. Adam Štěch v rodinném domě Kamekiho Cučiury z počátku japonské moderny
Počátky japonské moderní architektury jsou výrazně spojené s osobností amerického architekta Franka Lloyda Wrighta. Většina pionýrů japonského modernismu měla renomovaného tvůrce ze zámoří za svůj vzor. Nebyl to pouze kladenský rodák Antonin Raymond, který přišel do Japonska s Wrightem pracovat na projektu hotelu Imperial v roce 1916, ale například i Kameki Cučiura, který vděčil rýsovacímu prknu ve Wrightově kanceláři za začátek své architektonické kariéry.
V roce 2016 jsem se vypravil do Tokia prozkoumat zásadní projekty, které definovaly vývoj japonského modernismu. Jedním z nich je také drobný rodinný dům, který si pro sebe postavili Kameki Cučiura se svou ženou Nobuko poté, co se vrátili ze stáže u zmíněného amerického architekta. V roce 1926 se vrátili do rodného Tokia a začali navrhovat domy ve Wrightově organickém stylu. Zanedlouho však Cučiura našel výraznější inspiraci v evropském racionalismu, který mu poskytoval vhodnější principy pro uplatnění v sociální bytové výstavbě.
V roce 1935 se pak mladá dvojice rozhodla postavit si vlastní dům. Vybrali si malou parcelou v tokijské čtvrti Shinagawa Ward a postavili vůbec jeden z prvních modernistických domů v celém Japonsku. Vzdáleně dům připomíná bíle kostky Le Corbusiera z konce dvacátých let. V detailu ale objevíte i řemeslné vlivy tradiční japonské architektury. Intimní rodinný dům vypadá z exteriéru velmi skromně. Fasáda, obložená bíle natřenými vertikálními dřevěnými latěmi, se do zahrady otevírá velkým prosklením jako charakteristickým prvkem moderny.
Já jsem se do domu dostal tím nejjednodušším způsobem, zazvonil jsme na zvonek. Otevřela mi asi devadesátiletá paní, bývala služka architekta, která dům obývá od jeho smrti a která neuměla ani slovo anglicky. I přesto mi porozuměla a pozvala mě dovnitř. Nakonec přivedla svou sousedku, která nám svou hbitou angličtinou překládala.
Uvnitř použil architekt kompaktní a hospodárný prostorový program. Obývací pokoj je sluncem zalitý prostor přes dvě podlaží. Po úzkém schodišti s typickým kovovým zábradlím se dostanete na galerii a do dalších obytných místností. Atmosféra zašlých časů a kreativní nadšení architektů je v domě vidět dodnes. Původní architektovo studio přetéká až po okraj knihami a dokumenty. Fotografie Cučiurova hrdiny, amerického architekta Frank Lloyda Wrighta, zde mají své prominentní místo. Současná majitelka se poctivě stará o historický odkaz domu stojícího na počátku vývoje jedné z nejmocnějších zemí moderní architektury. Význam domu ocenila i organizace Docomomo či držitel Pritzkerovy ceny Fumihiko Maki.
Související
-
Architektura jako zážitek všech smyslů. Adam Štěch o Luisovi Barragánovi a barvách mexické moderny
Jediný mexický držitel Pritzkerovy ceny, architekt Luis Barragán, je kultovní postavou jehož pokorná a duchovně spirituální architektura vás zcela pohltí.
-
Futurismus Konstantina Melnikova. Adam Štěch se vydává po stopách Sovětské avantgardy
Konstantin Melnikov, autor sovětského pavilonu na výstavě v Paříži v roce 1925 či svého vlastního domu uprostřed Moskvy, je hlavním představitelem sovětské avantgardy.
-
Nejpozoruhodnější soukromý dům je rezidence Alberta Freye. Adam Štěch o pouštním modernismu
Kalifornie, mekka moderní architektury, nabízí celou řadu architektonických dobrodružství. Pouštní město Palm Springs láká turisty na prosklené modernistické rezidence.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
