Jeden z nejpozoruhodnějších soukromých domů je rezidence Alberta Freye. Adam Štěch o pouštním modernismu
Kalifornie, mekka moderní architektury, nabízí celou řadu architektonických dobrodružství. Jedním ze základů jejího poznání je pouštní město Palm Springs, kam se jezdí dívat turisté na prosklené modernistické rezidence stejně tak jako v Praze obdivují Karlův most.
Vždycky jsem toužil vidět dílo architekta Alberta Freye, který se podílel na poválečném rozvoji města Palm Springs jako nikdo jiný. Jeho lehká transparentní architektura se stala synonymem kalifornského pouštního modernismu. Smělá konstrukční řešení i originální industriální estetika jeho staveb definovala způsoby jak stavět v kalifornské poušti. Předcházela tomu ale dlouhá cesta.
V Kalifornii jsem byl již několikrát, ale až v roce 2018 se mi podařilo navštívit vlastní dům Alberta Freye, který architekt obýval až do roku 1998 a dnes ho spravuje Palm Springs Art Museum. Narodil se ale v Curychu. Po škole ho zajímaly nizozemské hnutí De Stijl, německý Bauhaus a konečně tvorba Le Corbusiera ve Francii, u kterého v roce 1928 chvíli pracoval. Pak se dostal do USA, od roku 1930 pracoval s americkým architektem A. Lawrencem Kochem v New Yorku. Z pětileté spolupráce vzešel Freyův první výrazný projekt. Tzv. Aluminaire House, kompaktní dům z hliníku, který duo navrhlo v roce 1931 jako prototypový výstavní dům. Projekt byl revolučním zosobněním radikální moderny a přinesl architektům značnou popularitu.
Ve 40. letech se Frey dostal do Palm Springs, kde se usadil natrvalo. Město se stalo novým Hollywoodem a zábavním centrem uprostřed pouště. Každý kdo něco znamenal, musel mít v Palm Springs svůj dům. To umožnilo neobvykle dynamický vývoj moderní architektury. Tvůrci nezatížení kontextem a historií místa mohli volně experimentovat a vymýšlet nečekaná řešení pro specifické pouštní klima. Frey navrhoval soukromé domy, v roce 1946 např. víkendovou rezidenci pro slavného průmyslového designéra Raymonda Loewyho.
Ve své vlastní rezidenci z roku 1964 předvedl na minimální ploše sofistikovanou architektonickou bravuru a postavil jeden z nejpozoruhodnějších soukromých domů šedesátých let. Intimní a přesto velkorysé dílo se stalo symbolem pouštního modernismu, charakterizovaným lehkými materiály, jako je např. vlnitý plech. Objekt je posazený ve svahu na západním konci kaňonu Tahquitz Canyon Way. Architektura se stává kompaktní součástí krajiny, naopak krajina vstupuje do interiéru domu.
Hlavní obytné patro se otevírá v celé své velkorysosti v propojeném prostoru obývacího pokoje a hlavní ložnice. Uprostřed se nachází přírodní skála, která přirozeně člení interiér a na kterou navazuje veškeré další vybavení domu. Vestavěný nábytek představuje prostorové mistrovství svého návrháře.
Související
-
Dekoráterský klenot na Tuniské riviéře. Palác Bourguiba očima Adama Štěcha
Ve městě Monastir na březích Středozemního moře můžeme navštívit bývalý prezidentský palác, jehož interiéry navrhla špička francouzského interiérového designu své doby.
-
V belgických lesích můžete narazit na organickou architekturu Maison Alsteens, říká Adam Štěch
Příklad moderní architektury, dům Alsteens architekta Renaata Braema zůstává ve stínu vysokých stromů okolního lesa a vypráví příběh nejenom svého původního majitele.
-
Ultimátní atlas moderních forem. Adam Štěch chystá velkou knihu z cest za světovou architekturou
Adam Štěch se nedávno vrátil z Jižní Ameriky s další várkou fotografií modernistických staveb a chystá se k vydání velké autorské publikace. Nejen o tom mluvil v ArtCafé.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
