Dekoráterský klenot na Tuniské riviéře. Palác Bourguiba očima Adama Štěcha

8. duben 2020

Jet se podívat do Tunisu na jeden z mála zcela intaktních interiérů zosobňujících francouzský dekorativní modernismu padesátých let zní trochu nelogicky. I přesto můžeme ve městě Monastir na březích Středozemního moře navštívit bývalý prezidentský palác, jehož interiéry navrhla špička francouzského interiérového designu své doby. 

Někdy v roce 2009 se ke mně dostalo jedno starší číslo francouzského interiérového magazínu Maison Francaise, ve kterém mě zaujala reportáž o interiéru paláce, jež si nechal na začátku šedesátých let postavit první prezident nezávislého Tunisu Habib Bourguiba. V čele země byl dlouhých třicet let a v její historii nezůstává zapsán pouze jako důležitý státník, ale také jako muž, který měl vkus. Alespoň pro mě. Najít kompletně zachovalý interiér vytvořený některým tvůrcem ze zlaté generace francouzských dekoratérů je téměř nemožné. A tento je dokonce volně přístupný veřejnosti jako muzeum. 

Na očekávanou návštěvu jsem čekal celých 10 let a na konci roku 2019 jsem se do Tunisu vypravil v doprovodu mého kamaráda, designéra Martina Žampacha. Kromě skvělé brutalistní a Art Deco architektury v hlavním městě země byl samozřejmě hlavním cílem cesty palác v Monastiru. V roce 1962 ho dokončil francouzský architekt Olivier Clément Cacoub, který byl po celou svou kariéru aktivní v Africe. O interiéry této noblesní modernistické stavby s vnitřním dvorem a masivní prohnutou střechou se postarali hned tři legendární interiéroví dekoratéři z Paříže. Maxime Old, Raphaël a André Leleu si rozdělili jednotlivé reprezentativní i soukromé prostory paláce a vytvořili doslova erupci kreativní luxusu. 

Palác Bourguiba ve městě Monastir, Tunis

Všichni tři autoři balancovali ve své tvorbě mezi strohým modernismem na jedné straně a odkazem zdobného Art Deca na té druhé. Palác v Monastiru je nekonečnou přehlídkou na míru řešených prvků včetně veškerého nábytku, svítidel, povrchů a mnoha uměleckých děl. Nejpřekvapivějšími prostory pro mě zůstaly ložnice prezidenta a první dámy, které dostal na starost Raphaël. Koupelny obložil rozmanitými mramory a stěny ložnic provedl ve vysokém zeleném laku. Masivní toaletní stolek pak v jedné z nich podpírá prosvícená skleněná tavená plastika. To jsou jen některé z bohatě řešených prvků tohoto fascinujícího interiéru, prostřednictvím kterého se mimo jiné prezentoval jeden z významných státníků severní Afriky.  

autor: Adam Štěch
Spustit audio

Související