V belgických lesích můžete narazit na organickou architekturu Maison Alsteens, říká teoretik designu Adam Štěch
Předposlední noc roku 2017 jsem měl možnost strávit v unikátním domě Alsteens architekta Renaata Braema. Tento experimentální příklad belgické moderní architektury zůstává stále ve stínu vysokých stromů okolního lesa a vypráví příběh nejenom svého původního majitele.
Belgická architektura dvacátého století je doslova přeplněná kreativitou, překvapivými tvary a individualistickými řešeními originálních rodinných domů. Proto mě to vždy do Belgie lákalo a kvůli architektuře a designu jsem ji navštívil již několikrát. Architekt Renaat Braem (1910-2001), který v roce 1935 vystudoval architekturu na Královské akademii výtvarných umění v Antverpách, patří k nejvýznamnějším osobnostem belgické architektury 20. století. Cit pro formu se naučil od Le Corbusiera v Paříži, kde působil na konci třicátých let. Zatímco jeho první realizace před druhou světovou válkou jsou stále zakořeněny ve bauhausovském formálním jazyce, jeho tvorba padesátých let získává měkčí formy nových organických přístupů.
Jeho první projekty modernistické strohosti nahradila v šedesátých letech poetická organičnost pozdějších realizací včetně domů Van Humbeeck (1966-1970) v Buggenhoutu nebo vily Alsteens (1966-1969) v Overijse, nedaleko Bruselu.
Dům Alsteens patří k Braemovým nejvýraznějším organickým pracím. Již několik let jsem ho toužil vidět a dozvědět se více. Žádný mezinárodní článek o něm nikdy nevyšel. Nakonec se mi to podařilo velmi lehce. Kontaktoval jsem jeho majitele přes Instagram. K mému překvapení mi velmi laskavě odpověděli a nabídli mi, že mohu v domě klidně přespat. V té době totiž dům pronajímali na dlouhodobé pronájmy, a zrovna byl volný. Výrazný sochařsky pojatý dům stojí téměř uprostřed lesa v romantickém sousedství velkých rodinných vil, roztroušených v poklidné zástavbě vesnice Overijse, nacházející se asi 30 minut jízdy vlakem z Bruselu. Já jsem do domu dorazil pozdě večer, přes stromy a tmu byly vidět jen siluety jeho elegantních křivek, které se mi v plné kráse odhalily až ráno.
Majitelé mi předali klíče a já se ocitl v sochařsky modelovaném prostoru s dominantním cihlovým krbem a téměř kompletně prosklenou přední fasádou. Byl jsem obklopen černým a trochu strašidelným lesem. Jeho tma vstupovala dovnitř a světlo interiéru naopak pronikalo do ztišené zimní noci.
Braem navrhl dům původně pro významného belgického karikaturistu Gerarda Alsteense, známého pod pseudonymem GAL, se kterým sdílel mimo jiné oblibu komunistické ideologie. Sám klient však v domě nakonec nikdy nežil a po jeho dokončení dal Gerard a jeho žena přednost kosmopolitnímu prostředí Bruselu. Proto dům nakonec obývali jeho příbuzní, kteří ho vlastní dodnes. Po mé návštěvě plánovali rekonstrukci podle původního návrhu, dům je totiž kulturní památkou. Dnes by tak měl být Maison Alsteens v plné síle.
Související
-
Ultimátní atlas moderních forem. Adam Štěch chystá velkou knihu z cest za světovou architekturou
Adam Štěch se nedávno vrátil z Jižní Ameriky s další várkou fotografií modernistických staveb a chystá se k vydání velké autorské publikace. Nejen o tom mluvil v ArtCafé.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
