Nejlepší české filmy roku 2018

Nejlepší české filmy roku 2018
Nejlepší české filmy roku 2018

Filmové Reflexe přinášejí výběr toho nejlepšího, co přinesla domácí kinematografie v roce 2018. Dostalo se na zkušené mistry i dravé mladé filmaře, dokumenty i hranou tvorbu, komedie i dramata.

Každý z pravidelných recenzentů filmových Reflexí a oba moderátoři představili tři nejlepší audiovizuální počiny uplynulých dvanácti měsíců. Poslechněte si diskuzi a argumenty k jednotlivým titulům. Osobní žebříčky najdete stručně níže:

Z dokumentu Až přijde válka

Pavel Sladký:

Až přijde válka (r. Jan Gebert)

„Film začíná u maturity hlavní postavy „Slovenského brance“ Petra Švrčka a sleduje jeho rozvoj v politika nového typu a hrozbu, kterou to s sebou přináší. Jeden z mála českých titulů, který vypráví zásadní příběh evropské současnosti.“

Chata na prodej (r. Tomáš Pavlíček)

„Upřímnost téhle malé, úsměvné věci mě přesvědčila, že z Tomáše Pavlíčka roste výrazný komediální talent.“

Domestik (r. Adam Sedlák)

Výrazný debut se silnými momenty.

„Žolík“: Cukr a sůl (r. Adam Martinec)

Krátký film o čtyřech stárnoucích chlapech a smrti, který je skvělou tragikomickou miniaturou, slučuje zemitost s citlivostí. Na další filmy režiséra budu zvědavý.

Ondřej Sokol v titulní roli minisérie Rédl

Jana Čížkovská:

Až přijde válka (r. Jan Gebert)

„Zajímavě pracuje s tématem, které má silný přesah k otázce vzdělávání mládeže a k celospolečenskému podhoubí, které umožňuje paramilitární organizace vnímat jako prospěšné a volnočasové – a právě tohle mi na celé věci, jak ji zachytil Jan Gebert, přijde nejděsivější.“

Rédl (r. Jan Hřebejk)

„Rédl je vynikající kriminální seriál, jehož syrovost evokuje počátek 90. let; navíc kvituji, že v centru příběhu stojí queer postava bez homofobního nádechu.“

Na krátko (r. Jakub Šmíd)

„Zajímavý a solidní zástupce žánru filmů pro děti, který v české kinematografii poslední dobou spíš skomírá.“

Jana Synková ve filmu Chata na prodej

Šárka Gmiterková

Až přijde válka (r. Jan Gebert)

„Film subtilně vypráví o celospolečenském dosahu skupiny kolem Petra Švrčka, kterou slovenská veřejnost ochotně přijímá jako dobře vychované hochy, kteří zastávají zdravé národní hodnoty.“

Nic jako dřív (r. Lukáš Kokeš, Klára Tasovská)

„Silná generační výpověď o lidech, kteří žijí v konkrétním čase a na konkrétním místě.“  

Chata na prodej (r. Tomáš Pavlíček)

„Je to univerzální a srozumitelná komika, a najde se tu každý, kdo má rozvětvenou rodinu nebo kdo se do takového množství příbuzných dostane zvenčí.“

Z filmu King Skate

Kamila Dolotina

Nic jako dřív (r. Lukáš Kokeš, Klára Tasovská)

„Lukášovi Kokešovi a Kláře Tasovské se povedlo proniknout mezi dospívající protagonisty a jejich perspektivu, nezatíženou pragocentrickou optikou, nám zprostředkovat.“

King Skate (r. Šimon Šafránek)

„Vtahující a živelný dokument nejen o počátcích skateboardingu u nás, ale taky svědectví o české posedlosti kutilstvím.“

Všechno bude (r. Olmo Omerzu)

„Jsem zastáncem ne zrovna častého mínění, že Všechno bude je mnohem zajímavější než Rodinný film, protože autentická emoce představuje v domácí kinematografii luxusní zboží.“

Jan Švankmajer – Hmyz – film still

Ondřej Pavlík

Nic jako dřív (r. Lukáš Kokeš, Klára Tasovská)

„Vyzrálý a dospělý český dokument se snahou postihnout obecnější procesy, v nichž mladí protagonisté Nic jako dřív žijí.“

Hmyz (r. Jan Švankmajer)

„Je to záměrně upachtěný film o upachtěnosti – jeden z mála českých titulů, který mě letos dokázal vydráždit.“

Domestik (r. Adam Sedlák)

„Režisér Adam Sedlák připomíná punkového rebela, který do domácí kinematografie vstupuje odjinud a ukazuje nám něco, na co nejsme tak úplně zvyklí – unikátní, špinavý a noisový film.“

Tereza Hofová a Jiří Konvalinka ve filmu Domestik

Dan Krátký

Pásky z Nagana (r. Ondrej Hudeček)

„Zábavný dokument, který obratně živí mýtus o existenci Česka, Československa a vlastně i demokracie směřující k vítězství v Naganu – a to říkám jako někdo, kdo není fanoušek hokeje.“

Chata na prodej (r. Tomáš Pavlíček)

„Brilantní film, protože českou kinematografii posouvá kupředu zevnitř – nenásleduje zahraniční vzory, ale vyrůstá z domácích tradic.“

Domestik (r. Adam Sedlák)

„Je to film, který má jasnou vizi a nevzpomínám si, že bych v nějakém domácím snímku viděl něco tak intenzivního a dobrého, jako byla ona úvodní montáž.“

Viktor Zavadil ve filmu Jan Palach

Společná „divoká karta“:

Jan Palach (r. Robert Sedláček)

„Robertu Sedláčkovi se podařilo bez patosu přistoupit ke klíčové postavě českých dějin a vytvořit velmi silný závěr snímku.“

Spustit audio

Související