Nedělní jazzové lelkování: Milt Jackson

Detroitský rodák Milton Jackson (1923) slyšel na přezdívku Bags – Pytlíky. Vysloužil si ji častým dlouhým ponocováním, jehož důsledkem byly zřetelné pytlíky pod očima. Na profesionální dráhu vykročil v roce 1946 v sextetu a dalších seskupeních Dizzyho Gillespieho. Vstupenkou mezi bebopovou elitu se stal jeho talent a flexibilní muzikálnost, která mu otevřela dveře ke spolupráci s partnery různé stylové orientace. (např. Charlie Parker, Tadd Dameron, Coleman Hawkins, Howard McGhee, Thelonious Monk, Woody Herman ad.)

Jeho tón byl charakteristický poměrně pomalým vibratem. Frekvence oscilátoru jeho nástroje byla obvykle nastavena na 3,3 obrátky za vteřinu, zatímco třeba u Lionela Hamptona to bylo 10. Nižší kmitočet dobře korespondoval s Jacksonovou zálibou v blues a pomalejších baladách.

V roce 1950 založil Milt Jackson Quartet, ve kterém hráli John Lewis, Ray Brown a Kenny Clarke. O dva roky později z této skupiny vykrystalizoval jeden z nejznámějších a nejstabilnějších souborů jazzové historie – Modern Jazz Quartet. Čtveřice gentlemanů v perfektních večerních oblecích ve složení John Lewis, Milt Jackson, Percy Heath a Connie Kay vystoupila v roce 1965 v Lucerně na 2. Mezinárodním jazzovém festivalu. Pamětníci potvrdí, že z jejich muziky na posluchače tehdy dýchla autentická jazzová Amerika.

V nedělním podvečeru se Milt Jackson představí v několika podobách: jako hostující sólista si zahraje s orchestrem Count Basieho (skladba Good Time Blues a evergreen On the Sunny Side of the Street). Spolupráci s Colemanem Hawkinsem připomene nahrávka balady Don't Take Your Love From Me a partnerství s Milesem Davisem a jeho „Velikány moderního jazzu“ instrumentální podoba písničky bratří Gershwinů The Man I Love. Soulovou tvář Milta Jacksona poznáme na snímku z alba Soul Meeting, na které nahrál s Ray Charlesem skladbu Love on My Mind. V medailonku Milta Jacksona nemůže chybět nahrávka skupiny Modern Jazz Quartet, kterou bude valčík Johna Lewise Skating in Central Park. V závěru se Milt Jackson představí jako autor skvělé invence, když s big bandem Clayton-Hamilton Jazz Orchestra zahraje svůj nejznámější standard Bag’s Groove.

Když někomu po ránu zazvoní v uších vibrafon Milta Jacksona, měl by být osudu vděčný za to, že mu na bubínek, kladívko, kovadlinku a třmínek zaťukal opravdový kumštýř.