Navzdory osudu

8. říjen 2003

Vltava - výchozí obrázek|foto:Český rozhlas Vltava

Mnohé ze swingových melodií, ne-li všechny, které znějí na této desce, znají milovníci jazzu i širší okruh posluchačů: Končí den, Nobody´s Sweetheart, Tropical Nights, Zamkni si všední den, Rytmus v patách, Star Dust (později známý jako legendární znělka Vlachova orchestru), Honba za písničkou - celkem je tu 26 parádních čísel domácí i světové produkce. Ti, kdo mají rádi "staré, ale dobré", poznají skladatele i zpěváky Václava Irmanova, Jaroslava Moravce, Zdenu Vincíkovou, Rudolfa Cortése, Mílu Spazierovou-Hezkou.

Čí jméno je ovšem známo daleko méně, pokud vůbec, je jméno autora skvělých aranží všech skladeb alba Fritze Weisse. Vynikajícímu jazzovému muzikantovi bylo teprve 25 let, když zahynul v plynové komoře osvětimského vyhlazovacího tábora. Než byl deportován do Terezína, spolupracoval až do roku 1941 "načerno" s orchestrem Emila Ludvíka. A jelikož tato ve své době vynikající jazzová kapela mladých nadšenců nahrála řadu desek, zůstaly naštěstí zachovány i Weissovy úpravy. Unikátní nahrávky z let 1940-41 ho představují jako muzikanta, který dokonale ovládá jazyk jazzu.

Navzdory osudu|foto: jewishmuseum.cz

Jeho úpravy dávají vyniknout orchestru jako celku, zpěvákům i sólovým partům. Není ostatně náhodné, že Weissovy aranže zůstávaly v povědomí hudební Prahy ještě dlouho po válce - například zásluhou Vlachova orchestru, ale i dalších hudebních skupin, které je hrály. Posluchač je na albu spolehlivě najde. Zasvěcený průvodní text napsal Lubomír Dorůžka a sluší se zmínit, že tento podivuhodný jazzový dárek by nevznikl bez sbírky známého sběratele gramodesek Gabriela Gössela, autora hudebních pořadů Českého rozhlasu i článků v Týdeníku Rozhlas. Ten také ve spolupráci s Radioservisem perspektivně připravuje další CD z jazzových nahrávek orchestru Emila Ludvíka.

autor: (ap)