NAPOLI módy a skla
Jedna kniha, jeden plánovaný festival a tvorba tří ilustrátorek a grafických designérek, tak můžeme shrnout obsah půlhodiny ze světa designu a architektury, tedy aktuálního vydání magazínu Řeč věcí.
Přichází jaro, čas obměnit šatník. Inspiraci můžete najít na výstavě Pražské módní salóny 1900–1948, která v pražském Uměleckoprůmyslovém muzeu trvá do 29. dubna. Nebo můžete zalistovat stejnojmennou knihou. V rozhovoru s Janem Tůmou publikaci představuje její autorka a kurátorka výstavy Eva Uchalová.
25. dubna bude zahájen čtvrtý ročník mezinárodního setkání sklářských umělců, Pražský festival skla. Své práce na něm představí umělci z Čech, USA, Francie, Izraele, Polska, Maďarska a dalších zemí. Zároveň se díky jedné z expozic můžete seznámit s třiceti osobnosti českého sklářství, se zakladateli české sklářské volné tvorby. V předstihu vás na festival pozve a roli sklářského školství připomene galeristka Jitka Pokorná. Natáčel s ní opět Jan Tůma.
Na závěr vám představíme trojici dvou Alžbět a jedné Martiny, které společně navrhují a vyrábějí plakáty, papírové hračky a knihy pod značkou NAPOLI. Jak Alžběta Skálová, Martina Kupsová a Alžběta Zemanová samy říkají, jejich práce se pohybuje na poli ilustrace, grafického designu, typografie a autorské i volné tvorby. Flipbooky, aneb filmy do kapsy, či thaumatrop, pozapomenutou hračku z 19. století, vám přiblíží v rozhovoru s Jaroslavou Haladovou.
Nejposlouchanější
-
Josef Nesvadba stoletý. Poslechněte si povídky průkopníka české sci-fi
-
John Irving: Svět podle Garpa. Tragikomický světový bestseller v podání Michala Bumbálka
-
Carl Jung: Obrazy duše. O hranicích mezi rozumem a šílenstvím, o touze myšlení po diagnostikách
-
Mark Ravenhill: Angela. Daniela Kolářová v roli ženy, která nepoznává svého syna
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.








