Náhrdelník ze soli, náušnice z betonu

7. červen 2013

Páteční Čajovna po měsíci opět patří designu, tentokrát bude tématem pořadu současný český šperk.

Páteční Čajovna po měsíci opět patří designu, tentokrát bude tématem pořadu současný český šperk.

Kolem jednoho stolu usednou čtyři hosté, šperkaři, kteří umí originální kousky vykouzlit z nejrůznějších materiálů. Všichni se navrhováním a výrobou autorských šperků živí. Jak vypadá jejich každodenní práce, jak se k oboru dostali a kde berou inspiraci? Jaroslava Haladová se bude ptát Zdeňka Vacka, Karly Olšákové a Jany a Radima Slovákových.

Zdeněk Vacek tvoří spolu s Danielem Poštou pod společnou značkou Zorya. Z jejich dílny vyšly například ‚pivoně‘, jak sami označují náušnice a přívěšky z kolekce Bye Bye Birdie,poupata, z jejichž kovové skořápky se klubou perly, kameny nebo textil. Poslední kolekci Virus doslova vypěstovali, když nechali masivní režná lana zarůst krystaly podvojné soli kyseliny sírové neboli kamence.

Karla Olšáková navrhuje vlastní šperky a společně s Kateřinou Matěchovou jsou podepsány pod značkou Dechberoucí. Jak ukazuje jejich práce, může křehký a dekorativní být i beton. V kolekci Concrete pracovaly s geometrickými tvary a nebarveným železobetonem, v Concrete 2 z barveného betonu odlily oblázky. Železné piliny, které u stavebního materiálu zajištují pružnost, se po obroušení dostávají na povrch a na špercích kreslí třpytivé vzory.

02902630.jpeg

Jana a Radim Slovákovi skládají dohromady značku JARA Design, jejich šperky kombinují keramiku a ocel. Jak říkají, mají rádi čisté linie a geometrické tvary a právě pomocí porcelánu a kovu mohou svoje nápady nejlépe zhmotnit.

Poslouchejte Čajovnu na ČRo Vltava 7. června od 19 hodin!

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.