Nádraží jsou křižovatky příběhů. Umělecké intervence víří prach, který na ně pomalu padá
Vydejte se na jízdu, která začíná v Krušných horách, vlak vyjíždí z nekonečné stanice Moldava. Další zastávka je Praze, na holešovickém nádraží Praha-Bubny. Jízda končí v nádražní restauraci v Klatovech, kde 9. července začíná festival Trať.
Celý pořad ArtCafé, včetně hudebního výběru, který v návaznosti na Festival Trať sestavila Anna Kolářová, najdete v audiu na konci článku.
Veronika Vaculíková, která na konci června do železniční stanice Moldava přinesla site-specific performance s názvem Moldava – nekonečná stanice, Moldau – Die Station Endlos, říká, že ji během procházek po okolí k organizaci akce vedla představa, že toto nádraží potřebuje život. Popisuje i zážitek, kdy se do symbolického položení kolejí, které v Moldavě už od války chybí, k performerům připojili i návštěvníci. Chybějící kolejnice poskládali z vlastních těl. „Leželo tam v trávě asi dvacet lidí,“ vzpomíná Vaculíková.
Příběh stanice Praha-Bubny poodhaluje Pavel Štingl, ředitel Památníku ticha Bubny. Štingl zmiňuje výhled, ve kterém by se aktivity spolku měly postupně transformovat do podoby státní příspěvkové organizace. Aktivity Památníku ticha Bubny, které prorůstají přilehlým okolím, ale směřují i do blízké budoucnosti.
Nádraží bylo nejen křižovatkou historických cest, ale i srdcem města.
Pavel Štingl
10. a 12. července je možnost na stanici Praha-Bubny od 12.00 do 18.00 hodin navštívit soubor výstav s názvem ...Restart pomíjivosti. Expozice je k vidění v podkroví nádražní budovy. 12. července se pak ve Veletržním paláci uskuteční pietní koncert nazvaný Cesta – koncertní meditace Ivy Bittové věnovaný vzpomínce na definitivní likvidaci takzvaného Terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Birkenau.
Máme rádi nádražní architekturu. Přijde nám, že je mnohdy opomíjená.
Dorota Václavíková
V bývalé klatovské nádražní restauraci v pátek 9. července začíná dvoudenní Festival Trať. O programu letošního ročníku i tom, jaké nádražní prostory už festival během předchozích dvou let nasytil alternativním zvukem, divadlem, filmem i obrazem, se zmiňuje jedna z tvůrkyň festivalu, Dorota Václavíková. Mimo jiné podotýká, že zapomenutá místa typu opuštěná nádražka nebo nádražní kino, která díky festivalu organizátoři objevují, poskytují prostor pro nostalgii a fantazii. „Nádraží obdivuji čím dál tím více. Nepřestává mě překvapovat, jakým způsobem nádraží funguje. Moje láska k nádražním budovám se prohlubuje,“ hodnotí své dosavadní zkušenosti s organizací festivalu Václavíková.
Hudbu vybrala: Anna Kolářová
Související
-
Pražská nádraží v kontextu doby i městského urbanismu. Co pro hlavní město znamenají?
Pražská nádraží jsou tématem nového rozhlasového seriálu, kterým bude provázet historik architektury Richard Biegel.
-
Jak bude vypadat příběh holocaustu po smrti pamětníků? Musí to být podobenství, říká Pavel Štingl
I pražský Památník ticha, který připomíná oběti válečných deportací, musel kvůli koronaviru zavřít výstavy. Fotografie transportu z Veletržní ulice jsou k vidění on-line.
-
Nádraží Vyšehrad je jednou z nejohroženějších památek Prahy. Město teď jedná o jeho koupi
Nádraží Vyšehrad je v havarijním stavu. O jeho koupi projevilo zájem hlavní město. Někteří pražští politici totiž přišli s nápadem umístit sem Slovanskou epopej.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
