Mým cílem nebylo stát na prknech, víc mě zajímalo vymýšlení etud, říká divadelnice Zoja Mikotová. Pracuje s dětmi i neslyšícími
Zoja Mikotová absolvovala střední výtvarnou školu a poznámky k režii si dodnes kreslí. Paralelně ji ale uchvátila pantomima, s níž se poprvé setkala ve čtrnácti. Ve Vizovicích se coby divadelní technička dostala do blízkosti režie, kterou pak na JAMU vystudovala; i díky svému vedoucímu Pavlu Hradilovi mohla po svém inscenovat třeba text Daisy Mrázkové. Ve Vizitce ale s ceněnou pedagožkou a tvůrkyní mluvila Lenka Novotná i o specifiku práce s neslyšícími studenty.
Související
-
Husa na provázku v 80. letech? To angažmá mi otevřelo nový vesmír, říká Vladimír Javorský
V dětství chtěl po světě sbírat kameny, dnes jej už jako divadelního i filmového herce baví objevovat hloubky v osudech lidí. Hovoří pěti jazyky, hraje na několik nástrojů.
-
Přál bych si, aby české divadlo víc riskovalo, říká herec a režisér Philipp Schenker
Narodil se ve Švýcarsku, žil v Holandsku, za svůj domov považuje Prahu. Česky se naučil díky práci a dětem, nejlepší přátele má ale dodnes mezi cizinci.
-
Divadlo by mělo měnit svět k lepšímu. A myslím si, že mu to jde, říká režisérka Martina Schlegelová
Má ideály a nebojí se je použít. Promýšlí, jak k divadlu přitáhnout i lidi, kteří se o něj běžně nezajímají, a místo variace Shakespeara raději volí texty nových autorů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
