Mussorgského Obrázky z výstavy dostaly v Berlíně roztančenou podobu

Původně jde o klavírní suitu, která hudebně popisuje několik obrazů z posmrtné výstavy Viktora Hartmanna, skladatelova dlouholetého přítele. Berlínská taneční skupina Flying Steps, která se zaměřuje na break dance a současný tanec, dodala dílu nový rozměr. Představení s názvem Flying Pictures, v překladu Létající obrazy, má demonstrovat soudobé pojetí tohoto opusu. Nebojí se do něj začlenit moderní orchestraci, umění beatboxu, soudobý balet a breakdance, tedy točení na hlavách, akrobatické skoky i vtipně důslednou choreografii. A to vše se navíc potká na jednom pódiu.

Mussorgsky po 150 letech stále inspiruje

Podle kreativního ředitele skupiny Flying Steps a uměleckého vedoucího aktuálního představení, Vartana Bassila, byly přípravy před samotnou realizací dlouhé. Výsledek ale označuje za vydařené moderní dílo propracovaného do posledního detailu, hotový Gesamtkunstwerk.

Kreativní ředitel skupiny Flying Steps Vartan Bassil |foto: Flying Pictures,©

„Nosil jsem tu myšlenku v hlavě už čtyři roky, ale byl jsem zaneprázdněný jinými projekty. Tehdy přišel od producentů nápad udělat něco, do čeho bychom zapojili orchestr. Měli už hudební koncept, podle kterého měl hrát orchestr beaty společně s bicím automatem. A teprve pak jsme přemýšleli, které dílo bychom mohli takto zpracovat. Narazili jsme na Obrázky z výstavy od Modesta Mussorgského. Začal jsem pátrat, proč se to tak jmenuje. Přečetl jsem si jednotlivé příběhy a něco o historii díla. A to mě dost inspirovalo a fascinovalo. Říkal jsem si, že je až neuvěřitelné, že i po 150 letech je to téma, které stále přináší nápady. Po smrti Viktora Hartmanna tedy nic neskončilo, ale naopak vzniklo něco nového.“

Historické obrázky z naší perspektivy

Mussorgskij hudebně zaznamenal deset obrazů. Mezi ně vnořil krátké promenády i s náladami a pocity, které v něm vzbuzovala díla zesnulého přítele. Dodnes se ale z této exhibice z roku 1874 zachovaly jen dva originály. A když na počátku 20. století přišel Maurice Ravel s bohatší instrumentací Mussorgského díla, hudebně ztvárněné obrazy získaly v novém provedení barevnější rozměr. Přesto, jak popisuje Vartan Bassil, nebylo jednoduché zkomponovat nové aranže tak, aby se v nich odrážel nejen hudební vývoj, ale také pohled na historické dílo ze současné perspektivy.

„Podle mě to byla pro bratry Bhattiovi, kteří znovu komponovali hudbu, velká výzva. Nejtěžší bylo nevzdalovat se moc od tématu. Přemýšleli jsme, co pro nás znamenají tehdejší motivy, jako třeba starý hrad. Jak takový hrad vypadá? Dnes už z nich zbyly jen ruiny, takže z hlediska původní funkce už dnes skoro žádný hrad neexistuje. A když se řekne středověkly hrad, co nám tu chybí? – král a královna. Na nich jsme pak vytvořili choreografii, která popisuje jejich vzájemnou lásku. A takhle jsme se dívali na každý obraz. Naše interpretace snad pomáhá lépe pochopit, co nám chtěl Mussorgskij sdělit,“ přibližuje zakladatel taneční skupiny Flying Steps a také čtyřnásobný mistr světa v breakdance, Vartan Bassil.

Chybějící obrazy doplňuje fantazie

V některých zvukových obrazech je taneční zpracování tak trochu předvídatelné, například v hudebním obraze Hrající si děti nebo Skřítek. U jiných musel Bassil se svým týmem popustit uzdu fantazii, hlavně tam, kde se původní obrazy nedochovaly. 

„Pro mě bylo zajímavé si uvědomit, že některé obrázky chybí. Zkrátka nejsou. A tak nás napadlo, co kdybychom si sami vytvořili nové? A tak vznikla spolupráce s bratri Osgemeos. Podle nich vznikl například obraz například Volský povoz. Beatboxer Mandu v něm táhne vozík. Tím jsme chtěli vyjádřit, že takhle zní hudba současnosti, která se vytváří pomocí hudebních smyček. K tomu potřebujete loop station a bez této techniky nevytvoříte nic. Člověk ji musí tahat pořád s sebou, jako ten vozík. A tažný dobytek je v tomhle případě Mandu,“ vysvětluje Vartan Bassil.

Zdroje v graffiti scéně

O umělecké ztvárnění celého představení se postarala sourozenecká dvojice Osgemeos z Brazílie. Vytvořili také postavu B‘Boye, loutku v nadživotní velikosti, oblečenou do džínové bundy s grafitti na zádech, která v průběhu show prochází mezi publikem. Gustavo a Otavio Osgemeos jsou po světě známí spíš jako umělecká dvojice vycházející z hiphopové scény a graffiti scény 80. let Jižní Ameriky. Vytvářejí skulptury, instalace i videoprojekce. Poznáte je podle postav se štíhlými končetinami a žlutou barvou pleti, což má podle nich symbolizovat rozmanitost lidského bytí. To byl jeden z hlavních důvodů, proč je Vartan Bassil přizval ke spolupráci na projektu.

„U nich máte pocit, že jejich příběhy pocházejí z úplně jiného světa. Dělají nejen obrazy, ale také objekty, instalace, zkrátka všechno možné. A to mě inspirovalo. Jejich obrazy vyprávějí příběhy a to je i naším cílem. Můžeme tak vytvořit společně projekt, který bude vzájemně perfektně provázaný,“ vysvětluje umělecký vedoucí projektu Vartan Bassil, který s tanečníky představil svůj první projekt Flying Bach před třemi lety i v Česku.