Devadesátky byly v Berlíně ráj. Výstava ukazuje barevný rozkvět i stinné stránky města po pádu Zdi

Po pádu Zdi se Berlín vymanil z role šedé myšky mezi metropolemi a proměnil se v barevné město, které žije ze své reputace dodnes. Vznikalo zde techno, undergroundové kluby v bývalých fabrikách praskaly ve švech a umělci z celého světa se zabydlovali ve zdejších opuštěných domech. A to vše s minimálním kapitálem. „Chceme samozřejmě oslovit co nejširší publikum. Bylo by skvělé zaujmout jak ty, kteří v Berlíně tenkrát žili, tak i lidi, kteří do Berlína teprve přicházejí. Prostřednictvím výstavy bychom rádi ukázali, že život v devadesátkách byl o trochu barevnější a svobodnější, než jak je tomu nyní. Zkrátka chceme upozornit na kořeny,“ vysvětluje kurátor výstavy Jörn Kleinhardt – jeden z hlavních záměrů této multimediální atrakce, která se ohlíží za minulostí, k čemuž využívá vymoženosti současného světa. Hned u vstupu si totiž můžete svůj smartphone propojit s aplikací BOT, která vás informativně provede celou výstavou.

Svět byl o trochu barevnější – techno a Love Parade

S novými počátky města po pádu Zdi je úzce spjaté techno, které má dodnes zároveň silné zastoupení na berlínské hudební scéně. Proto není divu, že jeho pulzující rytmus doráží na návštěvníky i ve výstavních prostorách.

Berlín devadesátých let si nelze představit bez techna. Bylo tehdy všude. A je i na výstavě.|foto: nineties berlin, Berlin 2018

Jakmile projdeme temným tunelem, který má představovat pomyslné naladění na klubovou kulturu berlínských devadesátek, ocitneme se uprostřed nejzásadnějších zvukových a vizuálních vzpomínek konce studené války. Na pět metrů vysokou zeď jsou promítány originály fotek, dochované nahrávky politiků a amatérská videa z listopadové noci, která odstartovala novou berlínskou éru. Přesto je techno na berlínské výstavě logicky skloňováno nejčastěji. Devadesátá léta byla totiž mimo jiné ve znamení Love Parade – nejznámějšího technofestivalu na světě, který vznikl v německé metropoli i jako forma reakce na pád Zdi. Podle Jörna Kleinhardta se právě připomínka třiceti let od založení Love Parade promítá i do výstavy Nineties. Ostatně i to byl jeden z důvodů, proč se původně krátkodobá akce prodlužuje.

Stíny a kontroverze

„Chceme se postupně věnovat i dalším důležitým tématům jakými byly existenční obavy Berlíňanů v nově vzniklé situaci nebo spojování rozděleného města, které původně nemělo ani společnou hromadnou dopravu,“ vysvětluje Kleinhardt. Jeho dílem je i jedna z umělecky zajímavých sekcí výstavy – labyrint klubové scény. Tu tvoří šest slepých uliček, na jejichž konci jsou instalovány dotykové obrazovky, které návštěvníka zavedou do nejvěhlasnějších klubů 90. let nebo z ptačí perspektivy ukáží strukturální vývoj bezprostředního okolí uměleckých hotspotů.

Výstava nineties berlin připomíná ty, kteří zahynuli při pokusu o překročení Zdi.|foto: nineties berlin, Berlin 2018

Nutno dodat, že výstava nepojednává pouze o nově objevené umělecké volnosti, barevnosti a inspirativnosti berlínských ulic počátku 90. let, ale poodkrývá i palčivější témata. Připomíná například ty, kteří zahynuli při pokusu o překonání Zdi, a věnuje se počátkům berlínské gentrifikace. Doba po pádu Zdi zde tedy není předkládána ani optikou růžových brýlí, ale ani černobíle. Nineties zkrátka předkládá zásadní události i osobnosti devadesátých let stylem, který umožňuje vytvořit si na dobu po pádu Zdi vlastní názor.

Poslechněte si celé ArtCafé, ve kterém byly hosty zakladatelé Tata Bojs a Milan Cais a Mardoša.