V berlínském Schönebergu vzniklo Urban Nation Museum. Zaměřilo se na díla určená původně pro veřejný prostor – od Banksyho po zatím neznámé mladé umělce. A vstup je zdarma.
Deset let se Yasha Young, kurátorka a producentka z New Yorku žijící v Berlíně, zabývala myšlenkou, že je potřeba zmapovat a nashromáždit díla z ranku urban umění. Na podzim minulého roku slavnostně otevřela první muzeum tohoto druhu na světě. Urban Nation Museum se na svých webových stránkách charakterizuje jako místo, které nikdy nesmělo vzniknout.
Pětačtyřicetiletá Yasha Young, zakladatelka a ředitelka muzea, tak naráží na obecný fakt, že pouliční a městské umění se doposud jako odnož výtvarné kultury nebere vážně a jednotlivá díla můžou zaniknout stejně rychle, jako se na veřejnosti objeví. „My jsme první, ale už teď se začínají otevírat další muzea. Těší mě, že se světě konečně realizuje nápad vytvořit muzea současného urban umění. Brzy se má také otevřít muzeum v Lisabonu nebo Amsterdamu. Proč by nemohlo být muzeum současného street artu v každé světové metropoli?,“ ptá se černovlasá Young, která má za sebou coby kurátorka více jak 150 výstav po celém světě.
Jediný souvislý zbytek Berlínské zdi je v ohrožení. V únoru se měla začít bourat její další část. Tentokrát ale nejde o svobodu a volný pohyb, ale o vydělávání peněz.
V Urban Nation Museum by Yasha Young chtěla vytvořit velkolepou sbírku děl současných urban umělců a umělkyň a jejich tvorbu archivovat pro další generace. „Každého umělce rozeznáte podle jeho rukopisu. Tady jsme samozřejmě limitovaní výškou 45 metrů, ale i to je naprosto v pořádku. Práce venku je specifická, je založená na malbě na zdech, v ulicích nebo na vagonech či v tunelech. Ale tady se zaměřujeme na to, co je specifické pro tento dům, co je vhodné pro archivaci a sběr či uchovávání. Takže to pojímám tak, že se zde vyjadřuje příběh jednotlivého umělce,“ vysvětluje ředitelka Yasha Young.
Její Muzeum se po půlroční existenci řadí mezi 20 nejlepších muzeí v německé metropoli a projde jím průměrně 600 návštěvníků denně. Také úspěšně organizuje One Wall Project, ve kterém nadějní umělci z celého světa designují fasády veřejných budov v Berlíně. Například posledním počinem se stala osmnáctimetrová fasáda ve čtvrti Prenzlauerberg.
Samotné muzeum nabízí zcela zdarma k vidění ve dvou otevřených patrech díla světově známých i začínajících umělců. Například Banksyho, bristolského graffiti výtvarníka, který svými satirickými díly reaguje na politické události ve světě, nebo nadějnou Kanaďanku Laurence Vallieres, která pracuje s hlínou či kartonem.
„Podporujeme projekty mladých kurátorů, budeme pokračovat v malých městských projektech, jako je například One Wall, budujeme výměnné programy s celosvětovými institucemi. Dále spolupracujeme s dalšími berlínskými organizacemi a taky máme vědeckou platformu, kterou vyvíjíme jako sociální program,“ popisuje Yasha Young plánované aktivity svého snu, který se jí podařilo splnit po dlouhých letech.
Proti muzeu se krátce po otevření zvedla i vlna kritiky, která tvrdila, že muzeum vytrhuje umění od původního lokálního kontextu, který je pro tento druh uměleckého vyjádření důležitý. „Tenhle dům si nebere za cíl přebírat street art z ulice a přenést ho do budovy, to bychom nikdy neudělali. Naše muzeum vypráví příběh jednotlivých umělců a také dává příležitost dalším generacím, aby mohli třeba vidět práci někoho, kdo před lety vytvořil své dílo v Paříži. Máme tady práce Banksyho, a to vnímám jako velmi důležité, protože díky tomu pak můžeme sledovat, za čím vším stojí. Výtvory venku časem zmizí, ale historie jako červená linie zůstane uchovaná tady v budově. Kvůli tomu děláme také výzkum, máme knihovnu, pořádáme nejrůznější akce i retrospektivy. Zachováváme díla, která nám můžou vyprávět dějiny,“ brání se Young výtkám.
Další výraznější kritiky poukazovaly při vzniku Urban Nation Museum na fakt, že velkou část nákladů přebrala státem vlastněná bytová společnost, respektive její nadace, a to v době, kdy je o byty i jejich rekonstrukci v Berlíně veliká nouze. Ale Yasha Young si je jistá, že muzeum je zásadnější. Poskytuje zázemí pro street artové umělce a digitalizuje publikace, vzniklé od počátku 60. let pro další vědecké užití, ale hlavně vybízí veřejnost k tomu, aby se na toto umění konečně dívala jinýma očima. I díky této sebevědomé ředitelce a kurátorce z New Yorku může Berlín hrdě stvrdit svou pověst města graffiti.
Celý záznam ArtCafé, které se věnovalo hlavně brněnskému HaDivadlu, zvalo na dubnový pražský festival Drum Days a hudbu do něj vybíral Zdeněk Přidal si můžete poslechnout zde:
Počmárané historické budovy v centru Prahy ničí práci starých mistrů i současných restaurátorů. Jejich autoři vnucují světu svoji sebestřednost a pohrdání. Existuje...
V roce 2013 nechal developer Jerry Wolkoff přetřít graffiti na budově zvané 5Pointz v Queensu v New Yorku. Teď musí podle soudu jednadvaceti...
Kontroverzní díla Banksyho jsou populární po celém světě, který si už od devadesátých let láme hlavu, kdo stojí za slavným uměleckým pseudonymem.
Václav Žmolík, moderátor
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
