V Berlíně mají padnout zbytky Zdi. Investice do luxusního bydlení a turistů jsou totiž přednější

4. duben 2018

Jediný souvislý zbytek Berlínské zdi je v ohrožení. V únoru se měla začít bourat její další část. Tentokrát ale nejde o svobodu a volný pohyb, ale o vydělávání peněz.

Zná ji každý a na sociálních sítích se jedná o nejčastěji tagovanou německou památku v historii. Řeč je o East Side Gallery, nejdelší, nejvěrohodnější a nejnavštěvovanější části Berlínské zdi, která se po roce 1989 stala symbolem svobody a euforie. Nachází se v berlínské čtvrti Friedrichshain a každoročně přiláká na tři miliony lidí z celého světa, aby připomněla nejdůležitější událost nejen v historii moderního Německa.

Obrazy naděje a svobody na symbolu rozdělené Evropy

Čtěte takéBerlín nabíjí, ale umí být i depresivní. A nesmí tě pohltit, shodují se čeští umělci

„Člověk si musí představit, že v 80. letech lidé opravdu žili ve strachu, že nějaký šílenec někde stiskne červený knoflík a rázem bude zničena celá planeta. Takže je úžasné, že se lidem podařilo tuto noční můru tak mírumilovně překonat. A to je právě to, co člověk u East Side Gallery nachází, neboť umělci zde ztvárnili náladu tehdejších dnů. Obrazy na Zdi dnes lidem připomínají jednak strach, ve kterém lidé dříve žili, ale také radost, která následovala po převratu. A právě to je pro nás na East Side Gallery zásadní. Jedná se o jednu z nejdůležitějších památek moderní historie, a to nejen německé, nýbrž i světové – právě kvůli tehdejší celosvětové polarizaci na Východ a Západ,“ poznamenává Jordi Peréz ze Spolku Zachraňte East Side Gallery.

Spojek už pět let bojuje proti berlínskému starostovi Michaelu Müllerovi. Přestože si skoro 90 % lidí nepřeje žádnou další výstavbu na friedrichshainském břehu Sprévy a před pěti lety se dokonce 75 % friedrichshainských občanů vyslovilo proti výstavbě na pozemcích u zbytků Zdi, před pár dny se mělo u berlínské East Side Galery začít s výstavbou 125metrového luxusního bytového a hotelového komplexu, který má zasáhnout i do aktuální délky berlínské památky. A jak varuje Reto Thumiger z mezinárodní tiskové agentury Pressenza, v současnosti je právě takový symbol svobody a hlavně lidskosti potřebný: „V Berlíně není nic srovnatelného. Dnes je přitom East Side Gallery důležitější, než kdy předtím, neboť žijeme v době AfD (Alternativy pro Německo), v době Trumpa a agresivní Severní Koreje, tedy pod vládou lidí, kteří pro svět představují skutečné nebezpečí. Nejde tedy jen o pár miliónů euro, Zeď má symbolickou hodnotu.“

Naděje umírá poslední

Brutalismus přežije! Budovu české ambasády v Berlíně čeká rekonstrukce za stovky miliónů

Velvyslanectví České republiky v Berlíně

Pražský Transgas nebude prohlášen za kulturní památku a může být zbourán. Lepšího konce se ale po mnoha letech váhání dočká jiná brutalistní budova – Velvyslanectví České republiky v Berlíně. Budova od dvojice architektů Machoninových se využívala jen z jedné třetiny a její dezolátní stav vzbuzoval i možnost, že se srovná se zemí. Teď se to má změnit.

Čtěte takéKrása Transgasu, Nové scény nebo obchodního domu Kotva. Vydejte se do labyrintu brutalismu

Úředníci z památkového odboru i někteří politici berlínské vlády chtějí tuto památku zachránit, ale v Berlíně se vede stále větší bitva o byty, kterých je málo, a město prý nemá možnost nabídnout pro výstavbu jiný pozemek. Senát pro rozvoj města, který před mnoha lety vydal stavební povolení pro současný developerský projekt, odhaduje, že zachování Zdi a jejího okolí by stálo 60 miliónů eur. „Částku za odkup East Side Gallery můžeme srovnat s prostředky, které se dosud vynaložili na katastrofální projekt berlínského letiště. Ten každý měsíc spolyká stovky miliónů euro, aniž by se vlastně cokoliv dělo. Ve srovnání s ním a s jinými projekty je pro mě těžko pochopitelné, jak může město váhat s odkupem East Side Gallery, která je naprosto zásadní památkou pro nás i pro budoucí generace,“ protiargumentuje Jordi Peréz, který má k Berlínské zdi i díky vlastními zážitku z 80. let velice sentimentální vztah.

Více jak 80 tisíc podpisů, které se podařilo získat v petici na záchranu East Side Gallery, ani podpora celé řady známých světových osobností nebo opakovaný apel herce a zpěváka Davida Hasselhofa, který na Zdi několik týdnů po jejím pádu uspořádal koncert pro rozradostněné Berlíňany, zřejmě nic nezmění na tom, že vedle jednoho z největších turistických magnetů vyroste výstavný luxusní hotel doplněný o pár desítek nájemních bytů. „Potíž je v tom, že musíme najít argumenty, abychom berlínské politiky přesvědčili, že se vyplatí najít 60 miliónů euro v už tak napjatém berlínském rozpočtu. Za tuto částku by město mohlo East Side Gallery koupit. Když budeme mít na své straně řekněme ještě o 10 tisíc podporovatelů víc než dnes, tak pro nás i pro politickou reprezentaci bude jednodušší přesvědčit občany o tom, že se taková investice vyplatí,“ přemítá Jordi Peréz.

Ne každému bourání Zdi se tleská

Čtěte také„Vybojovali jsme Tempelhof pro lidi, na bývalém letišti můžete dělat, co chcete,“ říká Berlíňanka

Primátor Berlína Michael Müller není k zastižení. Senát pro rozvoj města mi při žádosti o rozhovor sdělil, že nemá důvod tuto záležitost pro média otevírat, protože nedošlo k žádným právním přestupkům. Šance, že by se aktuální situace dala ještě zvrátit, nejsou podle radního a člena strany Zelených, Wernera Hecka, příliš velké: „Možnosti, které coby zastupitelé městské části máme, jsou bohužel dost omezené. Dá se říct, že už jsme všechny vyčerpali. Rozhodnutí platí. Úřady jsou sice ohledně této záležitosti s místní vládou v kontaktu, ale pokud ta se rozhodne námitky z finančních důvodů odmítnout, nebo je bude prostě ignorovat, pak v podstatě už není, co bychom mohli dál dělat. Snažíme se ještě vyvinout určitý tlak také prostřednictvím naší parlamentní frakce, ale těžko říct, jestli to k něčemu bude. Kdybych měl být pesimista, tak řeknu, že ne, nicméně naděje umírá poslední.“

Berlín charakterizuje pohnutá historie a město z ní dělá v některých oblastech i turistickou atrakci. Nová výstavba obytného a hotelového komplexu v bývalém pásmu smrti ale ve svém projektovém plánu počítá s demolicí až šesti metrů výjimečné památky. Na konci 80. let pád Zdi znamenal euforické spojení. Ale když se má po téměř třiceti letech bourat její další část, žádný potlesk není slyšet.

O protestech za zachování East Side Gallery byla řeč v ArtCafé. Celý záznam pořadu, který se věnoval hlavně současné výstavě Jiřího Sozanského ve španělské Segovii a ve kterém hrála hudba českých i zahraničních hudebníků, kteří v brzké době vystoupí v Česku, si můžete poslechnout zde:

Spustit audio

Související