Moji hrdinové v písních
Pušky a děla a modré knížky aneb Hrdina v boji i na útěku.
Poslouchejte na Vltavě od 2. března 2015 vždy kolem 13:00. Po odvysílání se jednotlivé díly objeví v jednom článku na stránce Hry a literatura. Zůstanou tam vždy po dobu jednoho týdne.
Ve válce mají hrdinové bojovat a eventuálně padnout za vlast. Jenže právě válečné hrdinství patří k těm, která lze snadno zpochybnit. Hrdinové v kasárnách prožívali válku něco, čím se lidem vyhrožuje, aby byli zticha a nekritizovali režim. Není tedy divu, že nezávislí písničkáři se stavěli nejen proti válce, ale i proti vojně.
Odvod na vojnu je pro každého mladého muže těžká chvíle. Kolik jen existuje lidových písní o rekrutech - a kolik jich se už nikdy domů nevrátí. Voják v básni Jiřího Šotoly, zhudebněné Jaromírem Nohavicou, se ve stráži ze zoufalství zastřelí: tahle báseň je zapomenuta a píseň nepatří mezi nejpopulárnější - o to je však působivější.
Armáda je instituce naprosto hierarchická - jinými slovy řečeno, rozkaz je rozkaz a musí se poslouchat, pro vlastní názor tu není místo. Ti, kdo rozkazy vydávají, jsou důstojníci, a s důstojností to pojmenování často nemá nic společného. Lidově se jim proto říká lampasáci.
Dezertér by měl všechno jiné než hrdina. Ostatně dezerce čili zběhnutí z vojska je dodnes jedním z nejtěžších trestných činů. Odpíračů vojenské služby a pacifistů se však ve válečné době (a doba studené války sem patří také)nikdo neptá, zda bojovat není proti jejich přesvědčení.
Hrdinové v písních o bitvách, když pomineme komandíra Čapajeva a jiné oslavné vojenské zpěvy (včetně legionářských), většinou nepatří k vítězům. Jsou to buď hospodští bojovníci jako v písni Petra Lutky První světová, anebo u Karla Kryla poražení, zoufale táhnoucí krajem. V dějinách české populární písně máme i jeden protiválečný evergreen: je to slavný Tulipán Suchého a Šlitra.
Připravil: Jan BurianRežijní spolupráce: Alena Zemančíková
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.