Mistr Litoměřického oltáře: Znovuotevřené otázky nad dílem největší malířské osobnosti jagellonské epochy
K nejvýznamnějším umělcům jagellonského dvorského okruhu nepochybně patřil malíř, jehož totožnost ani osudy nebyly i přes značnou pozornost historiků středověkého umění nikdy zcela objasněny. Nazýván je podle jednoho ze svých nejstarších dochovaných děl Mistrem Litoměřického oltáře.
Deskový obraz s námětem Krista na Olivetské hoře, který je považována za součást rozměrného tzv. Litoměřického oltáře, právě prochází kompletním restaurováním a podrobným průzkumem, jež na počátku 21. století může posunout dosavadní poznatky nejen o uměleckém díle samotném, ale také o umělci, resp. dílně, která na podobě dochovaného díla pracovala. Jak podotýká Michaela Ottová z Ústavu pro dějiny umění Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, je potřeba znovu otevřít otázku, zda toto stěžejní malířské dílo pozdní gotiky skutečně tvořilo jeden oltářní celek, jak se doposud badatelé domnívali.
Přímo v ateliéru restaurování na pražské Akademii výtvarných umění Michaela Vrchotová natáčela s jeho vedoucím Adamem Pokorným a Markétou Pavlíkovou, kteří na restaurování vzácného obrazu spolupracují, a s historičkou umění Michaelou Ottovou, která působí také jako vedoucí kurátorka Severočeské galerie výtvarného umění v Litoměřicích, kde bude kompletní tzv. Litoměřický oltář od dubna tohoto roku znovu k vidění. Od 13. 4. až do Velikonoc jako součást intervence současného umělce Patrika Hábla Ukrytý mistr II.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
