Miloš Rejnuš: Život s hudbou
Souběh konkurzu na licenci městského kolovrátkáře a soutěže klavírních virtuózů vyústí v tragické důsledky. Inscenaci uvádíme v rámci cyklu Výroční průvodce rozhlasovou hrou.
Miloš Rejnuš patřil k největším dramatickým talentům své generace, bohužel jeho tvorbu ukončila tragická smrt. Přesto stačil dvaatřicetiletý autor napsat několik rozhlasových her, které právem vešly do historie a objevily se i na divadelních jevištích.
Hru Život s hudbou založil Rejnuš na ironickém nápadu. V provinčním městě chystají soutěž klavíristů, všemi očekávaný svátek hudby však poněkud naruší ztřeštěný nápad místních radních, uspořádat podobné klání pro místní kolovrátkáře.
Osoby a obsazení: varhaník (Ladislav Boháč), Max Troxler (Vladimír Ráž), reportér (Ilja Prachař), starosta (Josef Bláha), radní Bool (Miroslav Doležal), radní Berendes (František Hanus), radní Hotta (Josef Chvalina), radní Ammers (Bedřich Bobek), mluvčí strany lidového pokroku (Soběslav Sejk), mluvčí strany národního pokroku (Karel Beníško), radní (Karel Kastner a Eduard Kašpar), tajemník (Jiří Hurta), sluha + vedoucí sboru (Artur Šviha), porotci (Karel Houska, Zdeněk Hodr a Vladimír Čech), redaktor (Josef Větrovec), hlasatelka (Viola Zinková), klavíristé (Bořivoj Navrátil, Vladimír Salač a Bedřich Šetena) a dalšíRežie: Miloslav JarešDramaturg: Karel TachovskýHudba: Jiří Berkovec
Natočeno v roce 1964.
Nejposlouchanější
-
Když máma spala. Strhující autobiografický deník patnáctileté Beatrice Landovské
-
Robert Harris: Otčina. Krimi příběh z alternativní historie, v níž válku vyhrálo Německo
-
Jakob Wassermann: Kryštof Kolumbus – Don Quijote oceánu
-
Josef Uher: Albína. O křehkém přechodu mezi dětstvím a dospíváním na venkově počátku 20. století
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.