Mezi realitou a sny

Spisovatelka Hana Andronikova se narodila v roce 1967 ve Zlíně, vystudovala angličtinu a češtinu na Karlově univerzitě, pracovala jako personální manažerka. Od roku 1999 se věnuje jen literatuře. Velký ohlas vzbudil už její debut Zvuk slunečních hodin, za který získala v roce 2001 Literární cenu Knižního klubu a v roce 2002 cenu Magnesia Litera v kategorii objev roku. Román spojuje několik rovin, časových pásem a žánrů – Baťův Zlín, Indii třicátých let, poválečnou Ameriku.

V roce 2002 vydala sbírku povídek Srdce na udici a po osmi letech letos vyšel v Odeonu román Nebe nemá dno. Andronikova napsala čtivou, snivou a autobiograficky laděnou prózu, která se odehrává na třech místech zeměkoule: v amazonském pralese, v nevadské poušti a v Čechách.

Nebe nemá dno

„Pohnuté události v životě se staly impulsem k nečekané výpravě, během níž se proměňuje příběh a s ním i vypravěč. Kniha se stává cestou, cestování po vnějších krajinách je metaforou putování do nejzazších koutů vlastní duše. Předěl mezi realitou a snovými vizemi se stává nezřejmým, průchozím a nepodstatným,“ píše se v anotaci. Mozaikovitá próza střídá formu úsečného, syrového deníku se záznamy ve stavu změněného vědomí.

Hana Andronikova se věnuje i divadlu. Pro pražské Divadlo Archa napsala hry Tanec přes plot (2008, spolu s Janou Svobodovou) a Šašci, špioni a prezidenti (2010).