Mezi nejlepší loňské audioknihy patří Šikmý kostel, Egypťan Sinuhet nebo Svědectví. Osmý ročník udílení cen Audiokniha roku měl z čeho vybírat i přes pandemickou sezonu

Sžití a procítění

Spisovatelka Karin Lednická|foto:Archiv Karin Lednické

Za rok 2020 přihlásilo 22 vydavatelů do výběru celkem 94 titulů, které mezi sebou soutěžily v 10 kategoriích. Absolutním vítězem celého klání se stala audio verze úspěšného románu Šikmý kostel spisovatelky Karin Lednické v režii Jitky Škápíkové a v podání Vilmy Cibulkové, která svůj vypravěčský um proměnila za vítězství rovněž v kategorii Nejlepší interpretka. „Mimořádné sžití s knihou a procítěné čtení bez patosu a zbytečných emocí, vtáhne posluchače do děje natolik, že prožívá příběh všech postav. Herečka výtečně zvládá jazykové zvláštnosti specifického nářečí regionu, drsnými polohami ženského altu dokáže vyjádřit hrubost a zemitost jeho obyvatel,“ tak kvituje audioknihu vyjádření poroty.

Zpracování známých děl

Nejlepším interpretem se stal Jan Potměšil, který zúročil mnoho set repríz inscenace divadelního spolku Kašpar i ve svém výkonu v audioknize Růže pro Algernon, v níž podle stanoviska poroty udržel autenticky přesnou míru stylizace ústřední postavy.

Režisér Lukáš Hlavica ve studiu Českého rozhlasu|foto:Khalil Baalbaki,Český rozhlas

Prvenství v kategorii Nejlepší jednohlasá audiokniha získala více než čtyřicetihodinová nahrávka Egypťan Sinuhet v provedení Lukáše Hlavici, jehož „koncentrovaný výkon je při vší noblese, moudrosti předlohy prostý a přirozený, což spolu s umírněnou, ale sugestivní režií Michala Bureše, nabízí vynikající interpretaci plně respektující literární dílo“.

Nejlepší vícehlasou audioknihou porota ustanovila zpracování románu Svědectví Margaret Atwoodové, které volně navazuje na proslulý Příběh služebnice. Režisérka Jitka Škápíková, která je podepsaná i pod audio adaptací předcházející autorčiny prózy, do rolí tří vypravěček obsadila Taťjanu Medveckou, Veroniku Khek Kubařovou i Evu Josefíkovou a celou sestavu stejně jako u předešlého „dílu“ doplnila komentářem Martina Myšičky coby profesora zabývajícího se daným obdobím fiktivní historie.

Všechna specifika zvukového vyprávění

Stejně jako v divadle i ve filmové adaptaci původní inscenace zafungoval scénář Jiřího Havelky Vlastníci také jako čistě zvuková dramatizace, což vzniklé dílo obhájilo i vítězstvím ve své kategorii. Jedním ze čtrnácti účinkujících herců je i Jiří Lábus, letošní laureát Ceny AVA za mimořádný přínos v oblasti mluveného slova. Svůj přínos pak potvrdil i vítězstvím „své“ audioknihy H2O a tajná vodní mise od Petra Stančíka v režii Michala Bureše v kategorii pro děti a mládež.

Jiří Lábus|foto:Milan Bureš,MAFRA/Profimedia

A ocenění Nejlepší audiokniha – mluvené slovo mimo kategorie určené titulům, které nezapadají do obvyklých škatulek, získal soubor intimních zvukových mikro-hororů Anatomie strachu autorů Brit Jensen a Jiřího Slavičínského. Porota svou volbu odůvodnila slovy: „Precizní auditivní dílo využívá všechna specifika zvukového vyprávění i vnímání – práci se slovem, kreativní způsob střihu, hudební kompozici, zvukový design. Sugestivně tak vykresluje atmosféru nejistoty, neklidu a plíživého strachu, čemuž napomáhá i přísně úsporný, čtvrthodinový formát jednotlivých vyprávění. Invenčním zpracováním dokumentárních výpovědí může být Anatomie strachu velkou inspirací pro celý obor.“

• Víte, že kdybyste si poslechli všechny četby na pokračování a povídky natočené v roce 2020 v Českém rozhlase, zabralo by vám to 24 a půl dne? Celkem jsme jich v loňském roce vyrobili 1645. Podívejte se na další fakta o rozhlasu na webu nasecislahraji.cz.

Naše čísla hrají... s vámi|foto:Český rozhlas