Mefisto a jeho šoubyznys
Jazyk je nejspolehlivější „bankou“ lidské paměti a zkušenosti. V jeho slojích je bezděky uloženo vše podstatné, jen to umět vydolovat.
Vždycky mě například fascinovalo, jak v naší mateřštině pozitivní slovo „zábava“ („zábavný“) souvisí s takřka totožným, významově však opačným pojmem „zabavit“ (ve smyslu „ukrást“).
Za minulého režimu se jednomu takovému olbřímímu zlodějskému aktu, s nímž se vyrovnáváme dodnes, říkalo „znárodnit“ (útlocitný prezident Beneš tu chystanou zlodějnu po sovětském vzoru eufemisticky nazýval „zveřejnit“).
Je však „zábava“ („zabavit koho“) opravdu tak v principu odlišná od významu „zábava“ - „zabavit komu“? Anebo nám tu jazyk naznačuje utajenou vnitřní souvislost obou významových protikladů? Není tedy ten, kdo provozuje příjemnou „zábavu“, tedy „bavič“, zároveň v jistém smyslu „zabavovatel“, česky „zloděj“? Nezcizuje nám něco cenného, co bylo jen a jen naše?
V jistých chvílích, říkal jsem si, to tak opravdu vypadá, zvláště u bezduchých poloh zábavy v našich médiích, kdy nám – kromě koncesionářských poplatků – taková „zábava“ opravdu krade to nejcennější, co máme – čas. (Jenže co naděláme, když tatáž mateřština nám nabízí, že do tohoto chomoutu lezeme dobrovolně: vyhledáváme „kratochvíli“ přece proto, že chceme zabít čas, tedy „krátit chvíli“).
A co jiného dělá už půltisíciletí každý Mefistofeles (obecně Duch zla), který usiluje o Faustovu (obecně: naši) duši, o naše svědomí a o naše (sebe)zapomnění? No přece – připraví nám pravé hody zábavy: u Goetha je prvním prostředím, kam po podpisu smlouvy Mefisto zavede svou oběť, kabaret zvaný Auerbachův sklep.
Mefisto tu po několika kupletech „zabaví“ Fausta tím, že perzifluje Kristovy zázraky s vínem a s napojením žíznících hostů: navrtá lavici před každým z místních pijáků, a obřad napojení i opojení může začít. Mefisto jako potulný kejklíř to jistě nedělá poprvé.
Když ani to Fausta „nezabaví“ – použije další osvědčenou strategii: kdykoli je čert v úzkých, nastrčí ženu (u Goetha Markétu, u jeho kolegy Grabbeho Donnu Annu, u Calderona Justinu).
A když Fausta přes čertovo úsilí hryže dál svědomí kvůli opuštěné Markétce, nasadí čert silnější kalibr: snaží se ho opět „rozptýlit“ (další příznačně dvojznačné slovo: vzpomeňme na „háje rozptylu“). A to erotickými orgiemi, jakousi rozpoutanou sexuální spartakiádou, zvanou Valpuržina noc.
Ve všech těchto případech jde pořád o jedno a totéž: zábava nás má zbavit (ve smyslu zcizit nám) svědomí. Řečeno s Janem Patočkou, zbavit nás péče o duši.
Nejposlouchanější
-
Jane Austenová: Rozum a cit. Příběh o osudových láskách, nadějích i milostných zklamáních
-
Brána sta starostí, Zahradník a další povídky Rudyarda Kiplinga
-
George Bernard Shaw: Pygmalion. Jiřina Bohdalová a Miloš Kopecký v brilantní irské komedii
-
Václav Kliment Klicpera: Ptáčník. Maloměstský lékárník a jeho divoká potrhlost
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.