Matrix Revolutions

6. listopad 2003

Očekávaný třetí díl slavné trilogie překvapí diváky změnou stylu a vyznění: namísto podtextových významů bratři Wachowští připravili orgie efektů, střílení a rychlého akčního děje. Oproti druhému dílu působí Matrix Revolutions jako balzám.

Jen těžko se na bratry Wachovské zlobit, že nedokázali udržet kontinuálně stoupavou kvalitu trilogie Matrix. V prvním díle z roku 1999 nastavili laťku tak vysoko, že druhý díl působil jako nicneříkající skomírající fenomén vyhozený mezi publikum penězchtivými producenty a režiséry. Neo poskakoval po virtuálním a reálném světě jako poleno, Trinity vypadávala z role tvrďačky a Morpheus už byl natolik komický, že jeho vlastenecký projev při povzbuzování spolubojovníků zaručeně rozesmál celé kino. Mystické podtexty Matrixu zmizely do nenávratna a ani akce, kterou jinak režiséři používali spíše v symbolickém slova smyslu, neměla správné grády a podobala se špatnému filmu od Johna Carpentera. Třetí díl vše napravil: opustil hlubokomyslnost, zaměřil se na atraktivní akci a všechny rozcapené příběhové nitky solidně spojil a čistě ustřihnul. Při pohledu na Revolutions pomalu zapomínáme, jak pitomý byl Reloaded.

Podzemní stanice neexistujícího metra je jedna z mála mnohoznačným narážek ve filmu

Neo, už plně přesvědčen o své spasitelské roli, putuje do srdce civilizace strojů, kde doufá nalézt Hlavní Stroj a vyjednat s ním podmínky přežití celé lidské rasy. Mezitím poslední létající loď směřuje pod velením Morphea a Niobe zpět do obléhaného města Sionu, kde zbytky armády bojují s nekonečným počtem strojů ovládaných umělou inteligencí. V hloubi matrixu povstává agent Smith - nyní už hrozba nejen pro Nea, ale pro obě strany. Je to ďábel a ani stroje ho nedokáží zastavit. Neova linie spěje rychlostí světla k závěrečnému protnutí se Smithem v grandiózním souboji bojovými styly a pakliže přijmeme Smithovo hamletovské rozjímání jako ukazatel hlubšího motivu, nalezneme v celém ději dokončení postmoderní kyberpunkové bible se vším všudy - i se zakončením osudu spasitele. Wachovští ale nic podobného nevnucují, spíše děj koření maximálními vizuálními efekty, kvůli kterým se dokonce Keanu Reeves vzdal části svého honoráře.

Při pohledu na bojové stroje se nedá ubránit vzpomínce na oblíbené hračky Transformers

Nalijme si čistého vína, celý film je o tricích a o vizualitě. S Reloaded se rozloučíme na začátku filmu, kdy je Neo uvězněný na území nikoho, mezi světem strojů a virtuální realitou, na zastávce metra, kam přijíždí jen speciální "magický" vlak. Milá scéna - a podle wachovského vidění světa skutečně mystická: na obou stranách temný tunel, který může vést kamkoliv a přijet z něj může cokoliv. Ze složitých proslovů se stalo jen: "Nemám čas na tyhle kecy!" Bum-prásk. Podobných víceznačností postupně ubývá, až najednou stojíme uprostřed úchvatné bitvy v olbřímím prostoru jednoho ze sionských hangárů. Není to pocit typu "jů, to jsou ale TRIKY!". Je to pocit, že tohle v Matrixu vždy chybělo. Perverzně dlouhá až únavná bitva lidských transformerů a strojích sentinelů ukazuje, že Japonsko bude pro Wachovské inspiračním zdrojem ještě dlouho. Symetrické záběry dokládají vliv anime, ale tím nejviditelnějším důkazem je bitva Nea a Smithe - opět monstrózní a chytlavě fyzická. Protagonisté létají v oblacích, zasazují si rány, při kterých kapky deště odletují do všech stran a divák hekne, jakmile Neo dostane takovou čenichovku, že odletí rychlostí zvuku. Akce a triky uspokojují na sto procent.

Agentů Smithů je už hodně...

Herci nejsou důležití. Jejich role by mohl hrát kdokoliv. Důležité jsou symboly, které reprezentují, a zde opět dopadli režiséři na úrodnou půdu. Nové postavy se zcela polopaticky jmenují podle činnosti, kterou symbolizují. Malá holčička-program Seti nebo služebník vědmy (mimochodem jiná herečka, protože ta první zemřela) Seraf. Herci tedy nepředvádějí nic nadstandardního, kromě Laurence Fishburneho, který už tak ztloustnul, že by měl v matrixu chtít žít jako ten hubený gladiátor z prvního dílu, namísto aby se vracel do reality a do záběru.

Jen takové škádlení ve finálním souboji

Přichází čas uzavřít jednu z očekávaných hollywoodských trilogií a zamyslet se nad osudem dalších. Od začátku Revolutions je jasně vidět, že prvotní rozplánování filmu jako trilogie nebylo nejšťastnější volbou, protože každý příběh má začátek (Matrix) a konec (Revolutions), ale musí mít také nosnou stať neboli tělo (Reloaded), které v případě Wachowských dostalo notně na frak. Přemostění začátku a konce se nevydařilo a mnozí odcházeli z kina s kletbami, že "na takovou blbost už nikdy nepůjdou". Dejte Revolutions šanci, je to správný vysokorozpočtový biják a důstojně vše uzavírá. Jenže, bratři Wachovští, co budete dělat dál?

Související odkazy: oficiální stránka

Matrix Revolutions (The Matrix Revolutions, USA 2003) Hrají: Keanu Reeves (Neo), Carrie-Anne Mossová (Trinity), Laurence Fishburne (Morpheus), Hugo Weaving (agent Smith), Jada Pinkett-Smithová (Niobe); Scénář: Andy a Larry Wachowski; Hudba: Don Davis; Režie: Andy a Larry Wachowski; 129 minut, titulky.

autor: Pavel Dobrovský
Spustit audio