Matija Lisičar: Nemocné svědomí. Povídky z nejvýznamnější sbírky chorvatské moderny

Chorvatský spisovatel Matija Lisičar (1877–1939) měl pestrý život. Byl absolventem námořnické školy a živil se i jako mořeplavec. Vystudoval práva a působil jako advokát v Sisaku a léta pak jako notář v Záhřebu. Zlákala ho i politika, v roce 1919 byl jmenován hejtmanem Bjelovarsko-križevackého kraje, ale zklamán politickými poměry po sedmi měsících z funkce odstoupil.

Nemocné svědomí

V titulním příběhu Lisičarovy sbírky stupňují mylná obvinění v mladém muži úzkost, která se mění v duševní trauma s tragickými následky.

Zničený talent

Starý námořník Marko, který vozí zájemce loďkou po řece Rijece, vypráví o svém synovi. Ivan byl obdařen velkým malířským talentem. Ten se ale na malé vsi plné pověrčivých lidí nakonec stává jeho prokletím.

Potrhlý Stojan

Malý Woldemar zemřel a jeho rodiče se snaží vyrovnat s jeho odchodem. Matka oplakává svého jedináčka a ve vzpomínkách se vrací do mládí, kdy si svůj budoucí život představovala zcela jinak.

Strach

Do Dubrovníku se po létech strávených v cizině vrací dobrodruh a světoběžník Rado. V Peru se živil jako lovec indiánů a po nálezu diamantů pohádkově zbohatl. Pro Radova někdejšího spolužáka z gymnázia a kamaráda ale jeho návrat nevěstí nic dobrého.

Lopudský sirotek

Bohémský student práv se vrací ze školy domů do jižní Dalmácie. Za nevázaný život ve Vídni mu rodiče vyměřili trest: v osamělém rybářském domku v zátoce rodného ostrova Lopud se bude během prázdnin věnovat studiu trestního práva. Moře, útes a milostnou legendou opředený nedaleký ostrov ale probouzí zcela jiné představy.