Marek Orko Vácha: Vůle

Vytrvalost a pevnou vůli je možné trénovat
Vytrvalost a pevnou vůli je možné trénovat
0:00
/
0:00

Na našich základních a středních školách, zdá se mi, velmi chybí jeden vyučovací předmět.

Praktický předmět spíše než teoretický, snad jako kdysi na základních školách se vyučovaly dílny a pozemky. Důsledky této mezery ve vyučovacím procesu jsou katastrofálního rozsahu a ovlivňují generace.

Marek Orko Vácha: Zlatá promoce

karolinum_jmenovani__180122-165917_ako_2.jpg

Slavnostní zlatá promoce lékařů, kteří zde, na tomto místě, v promočním sále, promovali právě před padesáti lety, absolventi skoro všichni ve věku sedmdesát pět let, chvályhodný zvyk a dojemné setkání.

Jedná se o nácvik pevné vůle. Moc rád bych to zařadil jako předmět do školních osnov. Ostatní předměty ukládají domácí úkoly a jaksi tiše spoléhají na to, že žák již náš předmět zvládl – jenže on je to opravdu předmět, který je třeba se naučit, a především nacvičit! Ty věci nám nejsou vrozeny, musíme se je naučit a ony naučit jdou.

Kolik hodin trápíme děti klavírem a nácvikem prstokladu, ale nácviku vůle se nevěnujeme vůbec! Okrajově a jaksi mimoděk je tato schopnost trénována ve skautu nebo ve sportovních oddílech. V hodinách náboženství se sice mluví o Desateru a o tom, že je potřeba přikázání dodržovat – ale kde k tomu vzít sílu!

Sókratés, říká se, zastával názor, že podstatou věci je vzdělání – kdo pozná dobro, už nikdy nemůže konat zlo. Aristotelés je mnohem skeptičtější a my s ním, vždyť nám všem se mnohokrát stalo, že jsem věděl naprosto přesně, co je dobro, ale vztek mě přejel natolik, že jsem věděl, že co dělám, je špatně a věděl jsem to už v tom okamžiku, kdy jsem to dělal, ale stejně jsem to udělal.

Marek Orko Vácha: Šťastné neúspěchy

Zakladatel genetiky Gregor Johann Mendel

Hodně se o nich dnes mluví a jsou dokonce o nich pořádány celé kongresy.

Naše duše má racionální, rozumovou, část a pak tu nerozumovou, neracionální, která je někdy mnohem silnější. Řekové na to měli dokonce speciální slovo – akrasia – a definovali ji jako stav mysli, ve kterém člověk jedná proti svému nejlepšímu úsudku z důvodu slabé vůle. Akratický člověk tak může jednat impulsivně a proti svému dobru.

Etika tedy není suchá, teoretická disciplína, kterou se student našprtá a umí. Etiku je třeba nacvičit, jak svaly v posilovně, nejsou to ani tak znalosti, jako spíše dovednosti. Etika je umění žít, má proměnit moji povahu, má mě naučit sebeovládání. Morálka mi řekne, co je dobro, dovednosti se ale nějak někde musím naučit, to nepadá z nebe samo!

Nikdo nezvítězí v atletice tím, že jen sleduje televizi a učebnice a studuje disciplíny na obrazovce. Ani tím, že jen chodí do posilovny a zvedá činky. Je potřeba trénovat a běhat, znovu a znovu.

Marek Orko Vácha: Obrazy, které nenamaluješ, nevzniknou nikdy

02108638.jpeg

Říkám to někdy s trochou ironie našim studentům, že vědci jsou nahraditelní: na co nepřijde naše generace, to objeví generace našich studentů a co neobjeví oni, na to přijdou zase jejich žáci.

Pokud budeme teoreticky studovat morálku a Desatero, moc to nepomůže, neboť vědět, co je dobro, je jedna věc a uskutečnit jej, je věc jiná. Je potřeba v sobě pěstovat sílu, dlouho cvičenou vnitřní sílu, trénovanou a hýčkanou sílu, sílu jako probouzející se divoké zvíře, která v rozhodujících chvílích výbušně udeří správným směrem.

Drobná sebezapření, pozornost k dnešnímu odpoledni – nejprve studium, pak práce, pak přátelé, nakonec odpočinek. Sociální sítě využít jen jako dobrého sluhu, a pokud vůbec, tak opatrně a na chvíli, a nikoli jako tržiště senzací, s pozorností ke každé vteřině. Znovu a znovu, napřed povinnosti, pak odpočinek. Dnes a ještě i zítra, práce a pak odpočinek. A dál a dál.

Napřed škola, pak volno. Napřed nepříjemné práce, stoprocentní soustředění na školu, pak stoprocentní odpočinek. Napřed věci, do kterých se ti nechce nebo ze kterých máš strach, pak čistá zábava spojená s dobrým pocitem, že to máš úspěšně za sebou. Raději odpoledne se skutečnými přáteli na hřišti než s těmi virtuálními v jeskyni pokoje.

Ranní úvaha Marka Orko Váchy: Umění žít

Otcovskou dovolenou si může novopečený tatínek od února vybrat kdykoli v prvních šesti týdnech života dítěte

Když učím naše studenty úvod do lékařské etiky, vždy znovu mě fascinuje brilantní postřeh dávného řeckého filosofa Aristotela, totiž ten, že etika je umění žít.

Úplně nejhorší je ten stav, kdy špatně odpočíváš, protože někde vzadu v hlavě víš, že ses měl učit. Škoda těch hodin, ani se neučíš, ani neodpočíváš. Škoda těch promarněných hodin na sociálních sítích, kdy je výsledkem veliké nic. Buď v tom prosím důsledný.

Ovšem tohle se dá nacvičit. Že někdo na něco „nemá buňky“, nebylo mu dáno, není inteligentní a podobně, jsou výmluvy. Pokud za inteligencí stojí motor pevné vůle, který studenta žene vpřed, inteligence a rozum se nakonec rozvinou. Jak? Používáním.