Marcel Pagnol: Pekařova žena – 2.část
„Pravda je vůbec to nejobtížnější, co lze lidem předložit k věření“, říká Pagnol. Tento citát by mohl být i mottem příběhu z provensálské vesnice přijíždí nový pekař se svou nevšedně, a k pekařovi jaksi nepatřičně, krásnou ženou. Však také brzy dojde k tomu, co všichni očekávají. Žena pekařovi uteče s mladým pastýřem. Neočekávaná je však pekařova reakce, který zřejmou nevěru odmítá přijmout. Je otázkou zda proto, že je tak hloupý, nebo proto, že příliš rozumí životu ...
Pekařův příběh není ale vlastně to nejdůležitější. Pagnol nám nechává jeho „prostoduchost“ nahlédnout z překvapujících úhlů skrze archetypální postavy francouzského venkova – pekaře, učitele, kněze či drobné řemeslníky, jejichž vztahy jsou protkány vášnivými byť malichernými spory. Ty však umlkají ve chvíli, kdy pekař oznámí, že do návratu své ženy neupeče jediný bochník - tehdy se vesnice musí semknout a pokusit se přivést zpátky pekařku i chléb.
Dnes je Marcel Pagnol (1895 – 1974) znám českému publiku především jako autor próz Jak voní tymián, Tatínkova sláva a Maminčin zámek, ale ve dvacátých letech minulého století patřil mezi nejpopulárnější francouzské dramatiky. Ve třicátých letech se začal naplno věnovat práci pro film. Některé jeho snímky patří k francouzské filmové klasice a jeho jméno se objevuje vedle takových jmen jako Jean Renoir a Sacha Guitry. V roce 1944 byl Pagnol zvolen předsedou Společnosti autorů a dramatických skladatelů a o dva roky později se stal členem Francouzské akademie.
Narodil se v Provence a rodný kraj i jazyk – provensálština - se staly určující pro celou jeho tvorbu. Začínal jako učitel angličtiny a někdy mezi 16. a 18. rokem svého věku publikoval své první básně. Napsal několik satirických divadelních komedií, např. Obchod se slávou (spoluautor P. Nivoix), Jazz či Abeceda. Největší úspěch ale Pagnolovi přinesla marseillská trilogie Malajský šíp, Fanny a César a to nejen kvůli jisté dávce divácky vděčného sentimentu. Především se o to zasloužily humor a věrné zobrazení přístavu Marseille s jeho každodenním životem. Všechny tři části se dočkaly filmového zpracování – César již dokonce vznikl přímo jako scénář k filmu, který se pro Pagnola postupně stává dominantním médiem. Mezi jeho vrcholná filmová díla patří Angele, Regain, Le Schpountz a Pekařova žena. Scénář k Pekařově ženě (La Femme du boulanger, 1938) vznikl na motivy povídky Jeana Giona (autora dnes již kultovního díla Muž, který sázel stromy) Modrý Jan. Film velice obdivoval Orson Welles - možná díky tomu se dočkal i distribuce v USA. Hlavní roli pekaře ztvárnil Raimu a jeho výkon uchvátil Wellese natolik, že ho označil za jednoho z největších herců své doby.
Autorkou rozhlasové adaptace Pagnolova scénáře i režisérkou dvoudílné inscenace z roku 2010 je Hana Kofránková, která hlavní roli pekaře svěřila Václavu Vydrovi. Dále uslyšíte Terezu Bebarovou, Miroslava Táborského, Svatopluka Skopala, Martina Zahálku, Jiřího Lábuse, Ladislava Freje, Naďu Konvalinkovou, Taťjanu Medveckou a další. Poslouchejte Český rozhlas 3 - Vltavu v sobotu 9. a 16. dubna vždy ve 14 hodin.
Po odvysíláni najdete druhou část rozhlasové inscenace Pekařova žena od 17. do 23. dubna na stránce Hry a literatura ve streamu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
