Mám s knihami spojený velmi bohatý, barvitý, někdy až bujarý literární život, říká Jitka Hanušová
Setkání s knihami napříč prostorem a časem. Ze své knihovny vybírá překladatelka Jitka Hanušová. Natočeno v roce 2025.
„Na otázku, proč překládám z finštiny, jsem odpověděla za bezmála čtvrtstoletí, co se jí věnuju, víckrát, než bych si přála,“ říká s nadsázkou překladatelka Jitka Hanušová, „nejprve mě ovanul islandský vítr a důležitou roli sehrály islandské ságy.“ Za čtenářské skvosty finské literatury označuje například prózy Johanny Sinisalo, Katji Kettu, Rosy Liksomové nebo Juhy Seppäläho. K nejosobitějším hlasům finské poezie podle ní patří Saila Susiluoto či Mirkka Rekola. Popisuje však i svá setkání s jinými než skandinávkými spisovateli: kromě překládání je nakladatelskou redaktorkou a rovněž se podílela na organizaci literárních festivalů Poezie bez hranic, Festival básníků, Libri nebo literárních večerů Fra. „V případě knih a čtení vidím budoucnost zářně, protože nemusíme mít strach, že by nebylo z čeho vybírat – stačí jen najít si čas.“
Nejposlouchanější
-
Ngaio Marshová: Zpěv v ráhnoví. Pátrání po úchylném vrahovi žen
-
Nora Eckhardtová: Druhá strana řeky. Jak souvisí zmizení podnikatele s dávným krveprolitím?
-
Otokar Fischer: Karlštejn. Romantická komedie o porušení jednoho zákazu
-
Kurt Vonnegut: Matka noc. Nejčernější groteska o muži, který šířil zlo, aby pomohl dobru
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka