Mám dobrou paměť, film si v hlavě dokážu přehrát i po třech dnech, říká filmový kritik Kamil Fila

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Kamil Fila

Nedostatky tuzemských celovečerních filmů, kategorie „česká romantická komedie“, hranice komplimentu a také nové autorské projekty – to jsou témata, o kterých s Kamilem Filou ve Vizitce diskutoval Ondřej Cihlář.

Divadelní sál, z reproduktorů zní klasická hudba. V pozadí pár kulis a plátno pro projekce filmů, v popředí sedí u stolku s mikrofonem do zlatého županu oděný filmový publicista Kamil Fila. V hledišti nikdo, u počítačů všichni.

Kamil Fila

Na internetu totiž právě běží Filova dvě a půl hodiny dlouhá přednáška o epidemických filmech. V čase koronavirové krize spojil Fila síly a nápady s divadelním souborem Venuše ve Švehlovce a v rámci projektu „Kamilafilus ve Venuši: dubnová karanténa s filmovými přednáškami“ připravil v liduprázdném sále sérii čtyř dlouhých tematických večerů.

O tomto projektu, ale i o tom, proč mu většinou stačí vidět film jenom jednou, jak se během let změnila mapa filmové kritiky i jeho vlastní autorský přístup a kolik času tráví přípravou textů, videorecenzí plus následnou facebookovou diskusí, mluvil Kamil Fila v první části hodinového rozhovoru. Ve většině případů mu díky dobré paměti a maximální koncentraci před projekcí i během ní stačí vidět film jen jednou. Dvakrát ve dvou dnech si v poslední době „dal“ jen 170 minut dlouhé Nabarvené ptáče Václava Marhoula.

Nectnost přeci není atraktivní

Ve Vizitce se rozhovor točil také kolem tuzemských celovečerních a potenciálně festivalových filmů. Podle Fily je jedním z problémů, proč se na světové scéně neprosazují, skutečnost, že jejich autoři do značné míry žijí v zajetí kinematografie šedesátých let. „Filmy, které bodují ve světě, mají úplně jinou poetiku. Optika současného artového filmu se totiž zformovala až po roce 2000,“ konstatuje.

Českému – na rozdíl od v zahraničí úspěšnějšího maďarského nebo rumunského filmu – chybí nový civilismus. Autoři nedokážou důvěryhodně zachytit běžný život za kulisami, postavy nemají hloubku ani uvěřitelnou minulost. „V českých filmech se neděje hrozně moc věcí. Nechodí se v nich, nejí se v nich, nesouloží se v nich, nevylučuje se v nich. Když film skončí, zjistíte, že o postavách nic nevíte, protože nemají žádné fyzické prožívání.”

Ondřej Cihlář s Kamilem Filou mluvil i o fenoménu české romantické komedie. Fila na tomto formátu kritizuje například to, že velmi často pracuje se stereotypy, nedává partnerům prostor k rovné komunikaci, relativizuje morální hodnoty a nectnosti prezentuje jako cosi atraktivního.

Poslechněte si celou Vizitku, v níž Kamil Fila popisuje, proč zkritizoval vystupování moderátora Marka Ebena v soutěži StarDance anebo proč vybral do vysílání hudbu z Šíleného Maxe či skladbu od zpěvačky Bat For Lashes.

Spustit audio

Související