Malovat čerty na zeď není nesmysl. Nejhorších scénářů se můžeme vyvarovat, jen když je známe, říká komentátor David Klimeš
„Skládám vedle sebe střípky a ukazuji, jak spolu věci souvisí. Můj úkol je jednou za dva tři dny nabídnout souhrn dění v politice a říct, co by se z toho mohlo vyklubat,“ říká David Klimeš o své pozici komentátora ekonomicko-politického dění. V čem je mu blízká osobnost T. G. Masaryka a jaké dovednosti by měl mít nový prezident či prezidentka? Proč je pro redakce důležité mít silné editory a jak dnes média vnímají jeho studenti? Mluvil o tom ve Vizitce s Markétou Kaňkovou.
Jak by to vypadalo, kdyby v Evropě po několika vlnách virových pandemií vznikl nový pořádek? Novinář David Klimeš, jenž převážně pro web Aktuálně.cz komentuje ekonomicko-politické dění, ve své prozaické prvotině nazvané Vir přepsal během prvního bezčasí způsobeného pandemií covidu do knižní podoby námět paradoxně mnoho let schovávaný v šuplíku.
Čtěte také
„Vzpomněl jsem si na něj, když jsem se s rodinou ocitl zavřený v bytě a v rámci chození po hranici okresu prozkoumal všechny skládky na okraji Prahy. Srovnávat situaci s nastupující totalitou se mi zdálo přehnané, ale bavilo mě promýšlet, jak by to vypadalo, kdybychom se opravdu začali posouvat tímto směrem. Kdybychom v izolaci nežili měsíc, ale rok,“ popisuje.
Příběh Vítka, jenž si nerozumí s otcem a zamotává se do systému, neskončí dobře. Pointa ale pro Klimeše nebyla cílem, chtěl popsat hlavně atmosféru a pocity lidí žijících v systému. Že by se nespokojení občané vzbouřili a vzbudili v Evropě vlnu revolucí, to si Klimeš nemyslí. Vykreslování pesimistických variant je ale podle něj důležité. „Malovat čerty na zeď není nesmysl. Jen když známe nejhorší scénáře, můžeme se jich vyvarovat,“ míní a v rozhovoru to několikrát zopakoval.
Je to radikální, úspěch na Facebooku zaručen
Kromě žurnalistiky vystudoval David Klimeš historii. Věnuje se jí v rámci odborné práce pro Fakultu sociální věd, letos kupříkladu vydal v nakladatelství Academia knihu s názvem Doporučeno nezveřejňovat. Fungování propagandy, cenzury a médií v pozdně normalizačním Československu.
Na fakultě od roku 2014 vyučuje mladé studenty novinařiny a jeho tématem je to, čemu se v médiích dlouhodobě věnuje: komentář a jeho specifika, ekonomika a v obecnější rovině také proměna mediálních rutin, propojování informování a zábavy a proměna žurnalistiky s nástupem sociálních sítí.
„V minulosti komentátoři racionálně popsali, co se děje, přidali názor a bylo hotovo. Teď se přemýšlí o tom, co by mohlo fungovat na Facebooku a Twitteru, a protože se zmenšuje čtenářská základna, používá se vyostřený slovník, slova jako radiální, genocida nebo bezprecedentní. To pro mě ale není, já nepíšu tak vyhraněně,“ konstatuje.
Čtěte také
Komentování zejména ekonomických aspektů české politiky si jako své pole vybral, protože měl pocit, že toto téma je u nás zanedbané. „Můj úkol je jednou za dva tři dny nabídnout souhrn politického dění a říct, co by se z toho za měsíc dva mohlo vyklubat. Jdeme z krize do krize, všechno se mění. Mám pocit, že tady mohu být užitečný, skládám vedle sebe střípky a ukazuji, jak spolu věci souvisí. Pořád si myslím, že tohle je nezastupitelná práce.“
S návrhy změn přichází Klimeš nejen v komentářích, ale také v knížkách. Ve Vizitce například načrtl pilíře nového českého pulsu (prosperující a unikátní místo, liberální Česko a sociální stát) tak, jak vyšly v jeho publikaci Jak probudit Česko: Recept na úspěšnou republiku.
Související
-
Čína se děsí svobodných médií, mě tam zatkli třiadvacetkrát, říká novinář Tomáš Etzler
S natrženým hýžďovým svalem do války na Ukrajině nepojedu, konstatuje Tomáš Etzler, muž, o němž přátelé tvrdí, že by se do průšvihu dostal i v telefonní budce.
-
Tereza Engelová: Dítě a slzy, super mix pro reportáž. Pak mi došlo, že je čas jít dělat jinou práci
Mám štěstí, že jsem empatická a funguje mi intuice, říká Tereza Engelová, novinářka, která letos za svou práci dostala Cenu Ferdinanda Peroutky.
-
Novinářka Linda Bartošová: Na syndrom vyhoření má nárok i mladá generace
V měsících, kdy v rámci neplaceného volna zvažovala, jak dál pojmout život spjatý s Českou televizí, dokončila moderátorka Linda Bartošová knihu rozhovorů Novinářky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka