Malého Listonoš vítr
Ve čtvrteční Čajovně nabídneme rozhovor s básníkem, překladatelem z němčiny, dramatikem a autorem knížek pro děti Radkem Malým (nar. 1977), který žije a pracuje v Olomouci. Pořad je reprízou z května letošního roku.
Na půdě Českého rozhlasu natočila režisérka Hana Kofránková před několika lety Malého hru Pocit nočního vlaku. Účinkovali v ní Barbora Hrzánová, Ivan Řezáč, Alois Švehlík nebo Andrea Elsnerová.
Čajovna tento dramatický počin připomene, k poslechu bude i ukázka. Větší část povídání se ale zaměří na knihu Listonoš vítr (Albatros 2011), opatřenou ilustracemi Pavla Čecha, za kterou autor nedávno získal prestižní ocenění Magnesia Litera.
Publikaci recenzovala Bohumila Adamová na webu iliteratura.cz, která mimo jiné napsala: „Sbírka básní /.../ je přesvědčivým důkazem, že vyrazit s kočárkem do parku nemusí být nudnou povinností. Obzvlášť pokud miminko dřímá, začne se tatínek kamarádit s větrem a snadno se stává básníkem. Listonoš vítr je věnován všem babičkám a dětem. Posvětila ho dopisová předmluva básnířky a babičky Bohumily Grögerové.
Publikace je rozdělena na dvě části. První obsahuje dvanáct básní a osloví spíše čtenáře dětské. Druhá část je složitější, nad tou si mohou popřemýšlet zmiňované babičky. /.../Pokud rádi sbíráte kaštany, ale je zrovna červenec, otevřete si Malého Listonoše, budete pichlavým skořápkám velmi blízko a bude vám smutno jako o Dušičkách. Pokud tohle verše dokážou, stávají se věčnými.”
Nejposlouchanější
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Umberto Eco: Foucaultovo kyvadlo. Napínavý příběh tajemných spiknutí, nebo úvaha o realitě a fikci?
-
Jiří Karásek: Muž, který zásadně mluvil pravdu. Hvězdně obsazená detektivní tragikomedie z roku 1965
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.