Malé dějiny brambor
Máme dnes před sebou zvláštní knížku. Jejím jádrem je sice odborná výpověď historika, přesto však, přebalem počínaje, z ní vyzařuje jakési kouzlo důvěrnosti, citového zaujetí. Čím to asi bude? Určitě v prvé řadě tím, že František Kutnar, významný představitel českého dějepisectví, pocházel, jak se říkalo, "ze selského" a rodné Podkrkonoší (narodil se tam v roce 1903) se mu tak zaťalo pod kůži, že vážený pan historik se cítil nejšťastnější na malém traktůrku, s nímž - se slamákem na hlavě - vyjížděl mezi brázdy.
První vydání Malých dějin brambor v roce 1963 věnoval své mamince; druhé, rozšířené vydání, iniciovali Aleš a Petr Kutnarovi, historikovi synové, rovněž se vzpomínkou na "podkrkonošskou pěstitelku brambor" otcovu matku a svou babičku. K týmu, který novou podobu knihy přivedl na svět, však přibyla další jména, od autorky biografické stati Hany Kábové, editora Karola Bílka, dále pak pracovníky Etnologického ústavu AV ČR a Výzkumného ústavu bramborářského v Havlíčkově Brodě, až po Bedřicha Kocmana z Nové tiskárny Pelhřimov. Z výsledku je přímo hmatatelně znát, jak všichni téma zemčat, erteplí či bandor vzali za své a jak jim bylo milé. Bodejť by ne, vždyť která jiná potravina tak nezastupitelně vstoupila do českých dějin, folkloru a samozřejmě kuchyně.
Nad knížkou si uvědomíme i to, že brambor kvete půvabným kvítkem - který je hlavním výtvarným motivem přebalu a od něhož historik František Kutnar své Malé dějiny počíná. Vzpomíná totiž nejprve, jak ho kdysi upoutal stařičký, švabachem psaný článek o kraji, kde kvetou brambory. Pak už spolu s ním sledujeme cestu brambor Ze zahrad do polí a na stůl chudých (název druhé kapitoly), dějiny odborného zájmu o novou plodinu, místopis jejich pěstování i souvislosti bramborářství s politickými poměry.
Druhé vydání je obohaceno řadou fotografií, které pamětníkům připomenou bramborářství soukromé i sklizně z družstevních lánů. Novinkou je i stať Věry Svobodové a Jiřího Traxlera Brambory v české lidové zpěvnosti - s Alšovými kresbami a zejména s notami může posloužit jako kulturní inspirace. Konečně se dostáváme k chuťově nejvýraznější příloze, k stati Judity Hrdé o bramborách v kuchyni a receptech: což zemčatové knedle nám nejsou neznámy, zato svítečky zemčátkové či zemčatový dort (do něhož s Magdalenou Dobromilou vrazíme devět žloutků) chuťové buňky radikálně probudí. Knize samozřejmě nechybí rejstříky, soupisy literatury i důležité vysvětlení starých měr a vah. Prostě druhé, rozšířené vydání Malých dějin brambor Františka Kutnara je určeno odborníkům i laikům a hlavně všem, kdo mají venkovskou duši. Je to knížka, která poučí, potěší a kterou je možné mít rád. A to se myslím moc často nestává.
František Kutnar, Malé dějiny brambor, 2., přepracované a rozšířené vydání, Vydavatelství NTP Pelhřimov 2005, 216 stran.
Literární matiné je pořad, který na svých vlnách vysílá ČRo České Budějovice. Internetovou podobu celého pořadu najdete zde.
Nejposlouchanější
-
Raymond Chandler: Španělská krev. Detektivní případ rafinovaného využití vraždy pro politické účely
-
Jack London: Tulák po hvězdách. Román o utrpení a svobodě bezmocného jedince odsouzeného na doživotí
-
Václav Havel: Dopisy Olze. Rozhlasová verze divadelní inscenace režijního dua SKUTR
-
Černá a bílá, Píseň na rozloučenou, Šanghaj, Ghetto a hranice a další povídky Jiřího Weila
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
