Magnesie ovládl husitský vojevůdce. Porotci vybrali nejlepší loňské české knihy s rozmyslem, na rozhodování měli pět měsíců navíc

8 fotografií

Knihou roku se stala obsáhlá monografie Jan Žižka: Život a doba husitského válečníka vydaná v nakladatelství Paseka, v níž historik Petr Čornej zúročil svou celoživotní práci. Autor v ní názorně, leč čtivě ukazuje, že v případě nedostatku písemných pramenů nemá badatel jednoznačné odpovědi a nastiňuje několik možností, kudy se mohly Žižkovy cesty ubírat. Opírá se při tom o důkladné znalosti husitské Prahy, středověkého myšlení i mocenských vztahů a sleduje proměny obrazu „božího bojovníka“ v historické paměti. Více než osmisetstránková publikace navíc získala také Literu za naučnou literaturu a stala se tak šestým titulem, který získal hlavní ocenění i vavříny ve „své“ kategorii.

Pocta imaginaci v próze i poezii

Magické a postmoderně hravé prózy brněnského spisovatele Jiřího Kratochvila byly na nejvýznamnější české literární ocenění nominované v minulosti již třikrát. Teď porotce přesvědčil příběhem Liška v dámu z padesátých let dvacátého století, v němž se protnou dráhy osudu mladého estébáka vyslaného soudruhy na diverzní akci a lištičky proměněné v ženu, která má za úkol zabít Winstona Churchilla. Rozverná pocta imaginaci i spisovatelovým literárním předchůdcům Davidovi Garnettovi a Jeanu Brullerovi, kteří téma „liščí podstaty femme fatale“ zpracovali před ním, je zároveň oslavou svobody a vášně v životě i psaní. „Jiří Kratochvil byl doposud největším smolařem Magnesie Litery se třemi nominacemi a žádným vítězstvím, nakonec to tedy vyšlo napočtvrté. A unikátní je také, že Moleskine Literu za poezii dostal loni Ivan Wernisch a letos jeho syn Michal alias Ewald Murrer,“ uvedl Pavel Mandys, organizátor cen Magnesia Litera. 

Přebal knihy Liška v dámu Jiřího Kratochvila|foto:Nakladatelství Druhé město

V oceněné sbírce stovky lyricky uchopených epických textů Noční četba se autor obrací k hypnotickému žánru básnické fantastické povídky. V naznačených vyprávěních přetváří každodenní svět, jehož důvěrná známost se při pootočení perspektivy nečekanými způsoby proměňuje. Rozmanitými postupy navozuje dojem nostalgické starobylosti, přestože se zároveň odkazuje na veskrze současné jevy a dění. Nevynechává odvrácenou stranu věcí, aniž by však opouštěl poetický rámec kořeněný ironií – výsledkem je pohlcující bizarní krása temného střetu protikladů.

Samotáři zase jinak

Čtěte také

Kvalitu nacházím u lidí, kteří nemají hlas. Život i společnost mi ukazují z nečekaných úhlů pohledu, říká Aleš Palán

Publicista a spisovatel Aleš Palán navázal na svou čtenářsky úspěšnou i kriticky pozitivně přijatou knihou o šumavských samotářích Raději zešílet v divočině dalším souborem rozhovorů Jako v nebi jenže jinak. Palán získal Magnesii za publicistiku už v roce 2017 coby spoluautor netradičního průvodce Brnox, kdy byl zároveň nominován v kategorii prózy s románem Ratajský les. Jeho předchozí titul o solitérech stojících mimo společnost se stal Knihou roku Lidových novin za rok 2018. Pokračování už dosáhlo i na Literu za publicistiku.

A jako Autorská encyklopedie

Nejlepší knihou pro děti se stal osobní projekt konceptuálního výtvarníka Davida Böhma A jako Antarktida, který malé čtenáře uchvátí kreativní formou podání, jež zahrnuje dobrodružný komiks, deník, novinové sloupce, fotografie, kartografické projekce, rozkládací alba s pointami i plyšové 3D modely zástupců místní fauny. Ideální svazek pro čtení v rodinném kruhu ukazuje tajuplné kouzlo vzdáleného nehostinného místa, jeho provázanost s globálním ekosystémem a vybízí k tomu, abychom objevovali svět znovu a způsobem, jakým jsme ho ještě neviděli. 

Kniha A jako Antarktida|foto:Lukáš Řezník,iROZHLAS.cz

Labyrint mysli a potěcha oka

Jako nejvýznamnější nakladatelský počin vyzdvihli porotci poslední vydání Komenského Labyrintu světa a ráje srdce v nakladatelství Práh. Velkoformátová kniha nabízí nejen původní text z roku 1623, ale i možnost jej na vedlejší stránce konfrontovat s „překladem“ do češtiny 21. století v úpravě Lukáše Makovičky. Do kontextu zasazuje informace předmluva komeniologa prof. Jana Kumpery a dalším komentářem jednoho z nejvýznamnějších filozofických děl napsaného v českém jazyce je i jeho výtvarná podoba. Padesát čtyři digitálních koláží Miroslava Huptycha v grafickém zpracování Pavla Růta totiž skrze vizuálně opulentní obrazy nabízí odlišné perspektivy a interpretace.

Vrcholně estétské trauma

Čtěte také

Ladislav Nagy: Literatura je vždycky paměť

Mezi nominovanými za překladovou knihu zvítězil anglista Ladislav Nagy s prvními třemi svazky slavné pentalogie Patrick Melrose od Edwarda St Aubyna. Ta byla nedávno adaptována i jako televizní seriál s Benedictem Cumberbatchem v hlavní roli a ukazuje stinné stránky života britských vyšších vrstev. Hlavní hrdina se celý život srovnává s traumatickými zážitky, které mu za tichého souhlasu rezignované matky přivodil sadistický otec. Vzpomínky na ne-idylické dětství, drogové rauše i absťáky, alkoholické dýchánky a opulentní hostiny aristokratické smetánky líčí vypravěč s přebujelým estetismem a břitkým sarkasmem, jako pronikavou diagnózu v metaforách i s chladným odstupem, které ve všech nuancích brilantně zachovává i český překlad.  

Debut nesamozřejmosti reality

Čtěte také

Upřímný dokáže být každý opilec, o pravdivost se ale musíme snažit. Vratislav Kadlec a Ondřej Hrabal představují své debuty

Sbírka sedmnácti povídek Hranice lesa absolventa Literární akademie Josefa Škvoreckého Vratislava Kadlece oceněná jako nejlepší debut ukazuje vybočení ze stereotypu, které může směřovat až k absurdním vyústění. Protagonisté či vypravěči autorových příběhů jsou obyčejní lidé, jejichž obvyklou rutinu naruší nečekané jevy a proti jejich vůli je posunou kamsi za hranici. Působivá je zejména autorova schopnost do skutečnosti vhodně zvolenými prostředky věrohodně podsouvat nadreálné prvky a rozehrané situace umně gradovat.