Ludvík Vaculík: Sekyra

Sekyra (1966), druhý román prozaika a publicisty Ludvíka Vaculíka (1926-2015), má otevřeně autobiografickou inspiraci. V několika prolínajících se časových a prostorových rovinách autor rozvíjí vypravěčovo neúprosné a bolestivé vyrovnávání se s otcovými, ale především vlastními politickými iluzemi, s temnou komunistickou vizí přeměny společnosti na cestě za „novým“ člověkem.

Vypravěčem je pražský novinář. Po osudovém názorovém zlomu hledá novou životní orientaci a jede na moravský venkov navštívit svého mladšího bratra. V řadě retrospektivních odboček vstupují do děje i další postavy, které jsou většinou pojmenovány rodinným vztahem k hrdinovi nebo k jeho otci („tatovi“), druhé nejvýznamnější postavě románu. Otec je synovi nejprve přirozeným vzorem, ale později, v padesátých letech, kdy vystupuje jako zarputilý obhájce stranické politiky, se mění v oponenta.

Účinkuje: Jan Kačer

Připravil a režii má: Pavel Linhart

Natočeno v roce 1991.