Lidé, pěsťme!
Zelená, to je barva úterní Čajovny 17. dubna. Řeč bude o setí, pletí i sklizni a o životě ve městě.
Rozdíl mezi rajčetem ze supermarketu a rajčatem ze zahrádky je, shodneme se, značný. Proč by měl být městský člověk ochuzen o opravdovou chuť a o radost z plodů vlastní práce? Tak se ptají zastánci městského zahraničení, moderně urban gardeningu. Myšlenka je prostá – i uprostřed města se může rozprostírat záhon, tyčit králíkárna či úl. Pěstuje a chová se v New Yorku, Paříži či Berlíně, vrátí se i do Čech sláva zahrádkářských kolonií? O oživení zájmu o městské zahradničeni zřízením komunitní zahrady v pražských Holešovicích se snaží projekt Prazelenina. Matěj Petránek, jeden ze zakladatelů Prazeleniny, bude prvním hostem úterní Čajovny.
„reSITE je mezinárodní festival, věnovaný hledání nápadů na oživení města Prahy formou spolupráce různých subjektů. Chceme rozvíjet partnerství vedoucí k chytrým řešením na zlepšení života ve městě, partnerství vedoucí k atraktivnějšímu životu v Praze. Jádrem festivalu bude dvoudenní konference, doplněná na nábřeží Vltavy množstvím akcí pro veřejnost a veřejným sympoziem k budoucnosti Prahy.“ Tolik z webu organizátorů festivalu reSITE. Koho konkrétně přizvou k debatě a čím chtějí život v hlavním městě vylepšit (zda i zahrádkami), na to se budeme ptát Miloty Sidorové.
Zelenou Čajovnu laďte v úterý 17. dubna v 19 hodin. Pořadem vás společně provedou Jarka Haladová a Iva Jonášová.
Nejposlouchanější
-
Jennifer Lynchová: Tajný deník Laury Palmerové. Hodná holka podává šokující obraz destrukce
-
Petr Šabach: Občanský průkaz. Příběhy revoltující mladé generace v totalitním Československu
-
Shocking Comfort, Neuvěřitelné historie a další povídky francouzského humoristy Alphonse Allaise
-
John Galsworthy: Sága rodu Forsytů. Hvězdně obsazená dramatizace románu nositele Nobelovy ceny
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
