Lenka Vychodilová: Kdybychom připustili minulý život, asi jsem v něm byla recitátorkou

16. březen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Lenka Vychodilová

Lenka Vychodilová, již zná divadelní svět jako Lemuru Lepou, ráda nahlas čte, nerada nostalgicky vzpomíná a jejím oblíbeným uměleckým dílem je příroda. V současné koronavirové době, kdy pauzíruje i „její“ divadlo Sklep, totiž tráví většinu času doma kousek za Prahou. Do Vizitky ji pozval Ondřej Cihlář.

Už jako předškolní dítě se nestyděla. V tramvaji si stoupla před cestující a jala se recitovat básničku. „Lidi se smáli, ale to mi bylo nepříjemné, a tak jsem schovala hlavu do klína – ovšem omylem jiné mamince, než byla ta moje,“ říká Lenka Vychodilová. Připouští, že kdybychom přistoupili na existenci minulého života, pravděpodobně by v něm byla recitátorkou. Odpovědi na dotaz, ve které roli – recitátorky, herečky či zpěvačky – se cítí nejlépe, se ale vyhýbá. Ve všech oborech se prý najde někdo povolanější.

02599135.jpeg

Faktem nicméně je, že v polovině 70. let spoluzaložila recitační skupinu Vpřed, která se své kratochvíli věnovala pravidelně v rámci večerů Slunečnice na malostranské Baráčnické rychtě. Tam kolektiv později objevili „sklepáci“ David Vávra s Milanem Šteindlerem. Spolu s divadlem Sklep (v němž Vychodilová působí od roku 1987), pantomimickou skupinu Mimóza, výtvarným divadlem Kolotoč a baletní jednotou Křeč se Vpřed roku 1988 stala součástí legendárního filmu Tomáše Vorla Pražská pětka.

Jak to bylo se Šaškem a královnou

Po gymnáziu se Lenka Vychodilová vydala studovat zahraniční obchod na Vysoké škole ekonomické, chtěla totiž „být rozumná“ a vyplnit tak rodičovské přání. Záhy ale místo přednášek začala chodit na lidovou konzervatoř k Ivanu Vyskočilovi, kterého dodnes počítá jako jednoho z mála svých učitelů. Víc než na herectví se zaměřoval na hraní si, na nejistý výsledek, což je ostatně metoda, jíž se Vychodilová jako herečka i stand-up komička drží dodnes.

Lenka Vychodilová: Lemura...někdy luzná, jindy hrůzná

Vychodilová ve Vizitce vzpomněla na spolupráci s režisérkou Věrou Chytilovou, která ji na konci 80. let přizvala k natáčení filmu Šašek a královna. Vychodilová dostala za úkol zahrát hysterickou ženu, která si do hospody přichází pro svého muže. Hysterku se jí ovšem, na rozdíl od ženy zoufalé, hrát nedařilo. „Ona z toho byla nervózní, šla si pro půllitr, polila si scénář, někomu něco udělala a nakonec to zkousla. Ve filmu jsem se ale nakonec neobjevila,“ upozorňuje na fakt, že z podkladů k filmu její jméno nezmizelo.

Spustit audio