„Kultura se pořád stěhuje, tak tady nefňukej,“ zní z ostravského kulturního centra Provoz u řeky
Ondřej Hrabal se svými hosty vás provedou příběhem nuceného přesunu týmu Provozu Hlubina do nových prostor, který ukazuje jak smutně typický je to jev.
Ostravské kulturní centrum Provoz Hlubina po několika letech existence muselo opustit Dolní oblast Vítkovice. Po skončení Hlubiny však nepřišla paralýza, ale komunitní vzedmutí.
Vždyť to jde v té Ostravě! Ale musíš si to vybudovat sám. Nemůžeš čekat, že někde půjdeš a budou se o tebe rvát.
Marta Pilařová
Provoz se z vítkovického industriálu přesunul blíže k lidem, do centra, přejmenoval se na Provoz u řeky a v současné době tam narazíte na básníky brousící železné konstrukce či fotografky strhávající staré podlahy. Hosty ostravského ArtCafé byli vedoucí Provozu u řeky, Marta Pilařová a Jan Dvořák.
Oživování budov musí vycházet z místa samotného
Ostravský Provoz Hlubina v industriální Dolní Oblasti Vítkovice byl od května 2015 do konce minulého roku místem, které dalo kultuře půdu, zalévalo ji a její ovoce prezentovalo veřejnosti. Ze starého opuštěného dolu se stalo přívětivé centrum kreativity, které ale jeho zakladatelé byli nuceni opustit. Hlubina si tak prošla ukázkovou gentrifikací, její tým ale sebral síly a přesouvá své aktivity do centra.
Od té doby, co Ostravice není stoka, město se k ní vrací.
Marta Pilařová
„Ostrava byla plná rozpadajících se průmyslových budov, které sváděly k tomu, aby je člověk naplnil. Vůbec neměly jasnou budoucnost. Budovy nelze oživit rekonstrukcí, tím že budou mít nový záchod nebo novou fasádu. Ty budovy se oživí programem a lidmi,“ upřesňuje východiska týmu Provozu Marta Pilařová.
Cílem vedení Provozu je pokračovat v kulturních aktivitách ať se děje, co se děje
V současné době místní komunita do velké míry svépomocí připravuje kulturní prostor, který by měl začít plně fungovat už tento podzim. „Jediné, co potřebujeme, je nepřerušovaný vývoj. Aby nám nikdo neřekl, když to vůbec nebudeme čekat, že musíme někam vypadnout nebo nám nějak absurdně nezvyšoval nájmy a podobně,“ tvrdí Dvořák. Pilařová vidí velkou naději v poloze nového centra u řeky.
Je pro nás důležité ten prostor nějak zkultivovat. Ten dům je sice krásný, ale zanedbaný.
Jan Dvořák
Zajímá vás příběh ostravských kulturních nadšenců? Poslechněte si celé ArtCafé s Martou Pilařovou a Janem Dvořákem včetně hudebního výběru Josefa Sedloně. Pořad připravil a moderoval Ondřej Hrabal.
Související
-
Ostrava bude vždycky jiná. A to je dobře. Víc bílých domů na tom nic nezmění
Nikdy nebudeme klasické město, které postupně roste od svého historického středu. Vždycky tu hlavní roli hrála drsná práce.
-
Proč zpívat opuštěným budovám? Umělkyně Juliana Höschlová apeluje, ale i nabízí katarzi v karaoke
Zajímá ji člověk a jeho bezprostřední okolí. Mladá vizuální umělkyně Juliana Höschlová má za sebou celou řadu výstav v Česku i zahraničí včetně série karaoke performancí.
-
Současný tanec oživí Invalidovnu. Pražské studio Alta uzavírá jednu kapitolu a stěhuje se
Pražské studio Alta se zaměřením na současný tanec po dvanácti letech končí v Holešovicích a tým čeká přesun do karlínské Invalidovny.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
