Paul Plamper – Julian Kamphausen: Nezrození. Touží po dítěti, ale jsou přenašeči závažného onemocnění
Měli by rodiče mít možnost ovlivnit genetickou výbavu svých dětí? Andrea Elsnerová a Jan Dolanský jako manželé stojící před takovou volbou v inscenaci Aleše Vrzáka, která získala v roce 2020 první cenu na festivalu Prix Bohemia radio. Poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
Manželé Hana a Gregor Wendtovi touží po dítěti. Bohužel jsou oba přenašeči závažného onemocnění – cystické fibrózy. Pravděpodobnost, že jejich dítě bude postiženo touto dosud nevyléčitelnou chorobou, je zhruba 25 procent. Hana se dozví o možném řešení – premiplantační genetické diagnostice.
Toto je skutečně oblast, která vyžaduje nejvyšší míru demokracie a kultury. Rozhodně by řešení nemělo být ponecháno na síle trhu.
Paul Plamper
Ta je sice tou dobou v Německu zakázaná, ale manželé se ji rozhodnou podstoupit v Anglii. A tak jednoho dne stojí v laboratoři a mají se rozhodnout pro jedno ze tří embryí. Taková je výchozí situace hry Paula Plampera a Juliana Kamphausena s názvem Nezrození.
„Toto téma mě velmi zajímalo a stále mě zajímá, protože vede k zásadnímu dilematu. Na jedné straně jsem velmi skeptický ohledně deregulace PGD, protože otevírá pole pro optimalizaci a konkurenci na nesprávném poli: lidské DNA. Ve svém důsledku by její využívání mohlo dokonce vést k nějakému modernímu druhu eugeniky. Na druhé straně rozumím rodičům, kteří pro své dítě chtějí to nejlepší, kteří chtějí své dítě chránit před závažnými nemocemi. Dokonce chápu, že se člověk může cítit příliš slabý na to, aby žil s postiženým dítětem. Proto je důležitá legislativa a široká etická diskuse. Toto je skutečně oblast, která vyžaduje nejvyšší míru demokracie a kultury. Rozhodně by řešení nemělo být ponecháno na síle trhu..." píše o své hře Paul Plamper. V současnosti je metoda PGD v Německu (a stejně tak u nás) přísně regulovaná, ale legální. Etické otázky zůstávají.
Preimplantační genetická diagnostika (PGD) je metoda na pomezí asistované reprodukce a klinické genetiky, která dokáže rozpoznat dědičné choroby již v embryonálním stadiu. Principem metody je implantovat pouze „zdravá“ embrya – což jsou ta, u kterých nebyla v rámci PGD prokázána sledovaná abnormalita. Vyloučení mutace sledovaného genu samozřejmě nevylučuje možnost mutace jiného, nevyšetřovaného genu.
Nevýhodou této metody je limitované množství materiálu k vyšetření (často jen 1 buňka!). Velkým problémem tudíž může být chromosomální mozaika u konkrétního embrya. Tato metoda je vzhledem k zásahu do lidského embrya poměrně kontroverzní a ne ve všech státech je její aplikace legální.
Paul Plamper se narodil v roce 1972 v Ulmu. Píše pro rozhlas a divadlo. Zároveň působí jako divadelní režisér na berlínských scénách. Svou kariéru začal v roce 1992 v Berliner Ensemble jako asistent Petera Zadeka, Heinera Müllera, Roberta Wilsona a dalších tvůrců. Jeho rozhlasová hra TOP HIT easy vyhrála cenu Prix Europa 2002. Hra Die Unmöglichen reprezenzentovala WDR/SWR na festivalu Prix Italia v roce 2009. V Českém rozhlase měli posluchači možnost slyšet Plamperovu hru Tacet – Ticho 2.
Julian Kamphausen se narodil v roce 1975 v Darmstadtu. Pracuje jako režisér v Berlíně. Svou divadelní kariéru zahájil jako asistent režie Karin Beierové, Christopha Schlingensiefa, Wernera Schroetera a dalších významných režisérů. Své scénáře a hry uplatnil v divadle, televizi a rozhlase. Spolupracoval také na úspěšném hudebním kabaretu v Berlíně.
Související
-
Petr Hudský: Kacířské nápady. Co by se stalo, kdyby osud naší planety měli v rukou mimozemšťané?
Země je jen přestupní stanice pro mimozemské rakety! Překvapivě pointované sci-fi minipříběhy s Arnoštem Goldflamem, Evou Holubovou nebo Radkem Holubem.
-
Čtyři ženy Alexandra Makedonského. Komediální apokryf Lenky Procházkové
Drama o tom, že povaha diktátorů (bohužel) a žen (naštěstí) se v historii nemění, vysíláme v režii Ivana Chrze s Oldřichem Víznerem v titulní roli.
-
Nejposlouchanější hry a četby na Vltavě
Nenechte si ujít exkluzivní hry a četby s prodlouženou dobou poslechu.
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.