Jaromír Ptáček: Pravděpodobná zpráva o konci země. Jak dopadne vzpoura ve vězení pro odpůrce režimu?
Na blíže neurčeném ostrově se nachází věznice určená pro odpůrce režimu. Pomocí násilí, strachu, ale i šikovné manipulace ji ovládá její ředitel. Jedna z místních ošetřovatelek se ve jménu primární lidskosti pokusí o nepatrnou vzpouru... Uvedením této inscenace připomínáme sté výročí narození jedné z nejvýznamnějších postav české rozhlasové tvorby – Jaromíra Ptáčka. Poslouchejte online po dobu osmi týdnů po odvysílání.
V roce 1974 napsal Jaromír Ptáček dvě hry ze současnosti, na jejichž propojení poukazují již jejich názvy – Pravděpodobná zpráva o posledním rozhovoru a Pravděpodobná zpráva o konci země. V čase tvrdě postupující normalizace využil aktuálních zahraničních motivů pro výpověď o soudobém stavu tehdejšího Československa. V prvním případě se mu záminkou staly události v Chile, ve druhém umístil hru do země, která nesla znaky vojenskou diktaturou ovládaného Řecka. Tento jednoduchý trik tvůrcům vyšel – obě hry byly natočeny a odvysílány. Záhy ale byly na dlouho dobu uloženy do archivu.
Jako v mnoha jiných Ptáčkových hrách, i v Pravděpodobné zprávě o konci země řeší postavy především konflikt svědomí a primární snahy přežít. Hra využívá motivů antické Antigony, jména postav připomínají jména hrdinů románu Don Quijote. Lidskost je nemilosrdně potlačována, a to jak přímou brutální silou, tak snad ještě více hrou intrik, která umlčuje veškeré city, ničí důvěru a znevažuje základní hodnoty.
Jaromír Ptáček (17. prosince 1925 – 23. prosince 2003) patřil mezi nejvýraznější osobnosti rozhlasové dramaturgie a dramatiky. Soupis jeho vlastních rozhlasových dramatických děl zahrnuje 77 titulů (49 her, 14 dramatizací literárních látek a 14 úprav divadelních her). Z jeho dramaturgické péče vzešel neméně úctyhodný počet dalších 170 titulů, zejména adaptací divadelních her. Jeho rozhlasové hry měly ohlas i v zahraničí, kde více jak desítka z nich byla přeložena a natočena.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.