Kouzelné hrací strojky
Procházíme výstavou v Českém muzeu hudby, jeden z kurátorů, Peter Balog, předvádí a komentuje jednotlivé položky výstavy.
Už jen do 18. března bude trvat výstava hracích automatů v Českém muzeu hudby, panoptikum úžasných vynálezů, přehlídka důmyslnosti a nápaditosti, od těch starých několik století až po současné elektronické. Pořad Aleše Opekara doprovodí jak zvuky nahrané na výstavě tak i hudební ukázky typu Orchestrion Pata Methenyho, Hrací automaty Oldřicha Janoty nebo robotické skladby skupiny Kraftwerk.
Jedním z vrcholů vývoje hracích strojků jsou orchestriony - mechanické automatické hudební nátroje, které v sobě kombinují několik způsobů vytváření zvuku, obsahují řadu různých nástrojů podobně jako orchestr. Obvykle jsou to dechové nástroje (jako varhany) a strunné nástroje (podobně jako klavír), ale i nástroje bicí (bubínky, činely, triangl). Skříň orchestrionu bývá většinou pěkně zdobena různými řezbami a dekorativními doplňky. První orchestrion vyvinul Johann Nepomuk Mälzel v roce 1805. První plně mechanické orchestriony byly vyrobeny v polovině 19. století. Samotná název se ale používal již dřív pro některé kombinované hudební nástroje. Největší rozmach zažily orchestriony především koncem devatenáctého a začátkem dvacátého století. České orchestriony mají také bohatou tradici, především v první půli 20. století, kdy byla výroba dokonce na světové úrovni. Kvůli lepší dokonalosti zvuku se následníky orchestrionů staly pianoly a vlastně i gramofony. Ale také nejrůznější elektronické digitální hříčky, které jsou využívány nejen pro zábavu, ale i pro komponování. Konkrétní podrobnosti si můžete poslechnout v pořadu.
Nejposlouchanější
-
Martin Röhlcke Montelius: Hökarängen. Tragikomedie o muži, který po rozvodu znovu začíná žít
-
Osudy Miroslava Donutila. Rozhlasové vzpomínky divadelního, filmového a televizního herce
-
Emil Vachek: Zlá minuta. Inspektor Klubíčko vyšetřuje o Vánocích vraždu mladé služky
-
Jak obstojí Lízinka na škole pro popravčí? Poslechněte si mrazivě černý román Katyně Pavla Kohouta
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.




