Kmotři boomu
Před 120 lety spatřily světlo světa dvě velké osobnosti hispanoamerického písemnictví. O tom, co tyto dva autory pojí a rozděluje, hovořil ve Víkendové příloze Petr Šmíd s profesorkou Annou Houskovou.
19. října roku 1899 se v guatemalském hlavním městě narodil pozdější držitel Nobelovy ceny Miguel Ángel Asturias. 24. srpna téhož roku přišel na svět v argentinské metropoli Buenos Aires jeden z nejznámějších představitelů hispanoamerické literatury Jorge Luis Borges.
Jorge Luis Borges si vydobyl světového věhlasu jako autor fantastických povídek. V českém prostředí se až v posledních letech obrací pozornost k dalším aspektům jeho díla. Profesorka Anna Housková v knize Nekonečný Borges (Triáda 2018) představuje tohoto autora jako brilantního esejistu, u něhož dominují dvě témata: literatura a hledání argentinské identity.
Jméno Miguela Ángela Asturiase v dnešním literárním světě příliš nerezonuje. Přesto se romány Pan president a Kukuřiční lidé zasloužil o ustavení specifického žánru magického realismu, který je – i přes svou problematičnost – dodnes spojován s hispanoamerickou literaturou. Asturiasovi byla roku 1967 udělena jako prvnímu hispanoamerickému prozaikovi Nobelova cena za literaturu (před ním ji z této oblasti dostala roku 1945 pouze chilská básnířka Gabriela Mistralová).
Rok 1967 je pro hispanoamerickou literaturu zlomem. Nobelovou cenou svět definitivně uznal její autory. V témže roce vychází i Sto roků samoty Gabriela Garcíi Márqueze a začíná etapa tzv. boomu.
Nejposlouchanější
Džuniči Saga: Zpověď šéfa jakuzy. Syrový pohled do srdce japonského podsvětí a fungování tamní mafie
-
Povídky Samuela Becketta, Maeve Binchyové, Williama Trevora, Edny O'Brienové a dalších autorů
-
Umberto Eco: Foucaultovo kyvadlo. Napínavý příběh tajemných spiknutí, nebo úvaha o realitě a fikci?
-
Günter Eich: Sabeth. Křehké podobenství o prchavosti štěstí s Rudolfem Hrušínským v hlavní roli
-
Osudy Jiřího Grygara. Rozhlasové vzpomínky astrofyzika a popularizátora
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.