Klostermannovské inspirace

15. únor 2008
00663389.jpeg

Rok 2008 je rokem 140. výročí narození spisovatele Šumavy Karla Klostermanna.
V literatuře patří Karel Klostermann cele do 19. století, způsobem nazírání přírodních procesů nás dodnes inspiruje.

Oba kraje, na které Šumava zasahuje, tedy Plzeňský i Jihočeský, celý rok jménem Karla Klostermanna nazvaly, aby se kromě literárního odkazu připomnělo i spisovatelovo autentické soužití s horami a řekou, o jejichž ochranu a hospodářské využití se dnes vedou odborné i politické spory.

13. února roku 1848 se v rakouském městě Haagu am Hausdruck narodil v rodině lékaře Josefa Klostermanna a dcery šumavského sklářského podnikatele Charlotty syn Karel. Po krátkém působení ve službách knížete Windischgrätze na panství Štěkeň se Josef Klosetrmann stal lékařem na Šumavě. Syn Karel vyrůstal ve veliké volnosti mezi mnoha šumavskými příbuznými v okolí Srní a Kašperských hor, poznal hory v době, kdy se dřevo těžilo z pralesních porostů a život obyvatel Šumavy byl nepředstavitelně těžký a krutý. Tato podoba Šumavy vzala za své v roce 1870 při velké vichřici a následné kůrovcové kalamitě. Když Karel Klostermann líčil ve svých prvních románech onu dobu a změny, které přišly, netušil, že se po více než stovce let budeme k jeho znalostem Šumavy vracet jako ke zdroji poznání přírodních procesů i procesu soužití lidí s přírodou na Šumavě.

Klostermannovi byli čeští Němci, on sám se cítil českým spisovatelem. Do svého pojetí národa ovšem Němce přirozeně zahrnoval, a to je další důvod, proč se k jeho dílu dnes vracíme. Klostermann byl velice vnímavý k přírodě, svým myšlením i cítěním s ní často doslova splýval a měl pochopení pro tvory zavržené a opovrhované - i v tom nás dnes silně oslovuje.

Karel Klostermann začal psát až jako čtyřicetiletý profesor na plzeňské reálce, od prvního románu Ze světa lesních samot z roku 1891 však vytvořil do své smrti v roce 1923 dílo, čítající více než 20 svazků. Svými čtenáři byl milován a nakladatel Vilímek rozhodně na šumavském spisovateli neprodělal.

K odkazu Karla Klostermanna se dnes hlásí obyvatelé Šumavy i Pootaví, jeho dílo je překládáno do němčiny a s úpěchem představováno německým čtenářům. Po Karlu Klostermannovi jsou na Šumavě a v Pootaví pojmenovány stezky, vyhlídky, slavná turistická chata na Modravě, samozřejmě ulice a muzea. Hroby Klostermannovy rodiny v Srní a na Hůrce byly zničeny vojskem a novými, poválečnými obyvateli, zůstal skromný hrob spisovatelovy matky a bratra u kostela v Rejštejně a krásné pietní místo na Ústředním hřbitově v Plzni. Rok 2008 je v Plzeňském a Jihočeském kraji Rokem Karla Klostermanna - Český rozhlas Vltava se k tomu přidává Pátečním večerem, v němž autoři Alena Zemančíková a Ondřej Vaculík nacházejí na základě Klostermannových textů v krajině místa , ve kterých můžeme najít isnpiraci pro současný a budoucí život v spisovatelově kraji. Karel Klostermann a Šumava se stali také inspirací komorní svity Jiřího Temla, která v pořadu v premiéře zazní.