Když krajina promluví. Jak vznikají kulturní naučné stezky v Čechách a na Moravě?

2. červenec 2018
Instalace značek pro turistickou cestu po zaniklých obcích pod Bukovou Horou

Naši krajinu protínají stovky naučných stezek. Některé vznikly jako obří audioprůvodce městy, jiné vás učí vnímat literaturu všemi smysly.

Na konci semestru nemusí studenty nutně čekat zkouška, ale třeba výlet po vlastnoručně vytvořené stezce. Alespoň takovou zkušenost si odnesli studující z Filozofické fakulty UJEP, kteří ve spolupráci s ústeckým archivem připravili Turistickou cestu po zaniklých obcích pod Bukovou Horou. „K projektu nás inspiroval přednášející Vladimír Kaiser, který na ústecké univerzitě vymyslel v roce 2006 předmět postindustriální archeologie. Pojal ho tak, že místo sezení ve škole jsme chodili po starých stezkách nedaleko Bukové hory, vymýšleli trasu nové cesty a ryli křen,“ vzpomíná Petr Karlíček, nynější ředitel Archivu města Ústí nad Labem.

Stezky potřebují genius loci

Fenomén Brno. Proč má moravská metropole skvělé kavárny i fungující kulturní program?

B jako Brno

Americký The New York Times loni zařadil Brno do své každoroční padesátky doporučených míst k návštěvě. Hosté ArtCafé slova deníku potvrzují.

Motivace pro vznik stezek jsou různorodé. Zásadní roli ale hraje genius loci. „Naše stezka vznikla v sepětí s prostředím, kde jsme vyrůstaly. Nedalo nám spát, že se s Karolínou světlou nemůžeme důstojně potkat v krajině,“ říká Tereza Rafoth, která spolu s Andreou Fischerovou vytvořila stezku v Podještědí nazvanou Po stopách Karolíny Světlé. Kromě činnosti ve spolku Stopy v krajině obě pracují jako průvodkyně a ví, jak působí informace podaná na autentickém místě: „Je to srážka, která člověka ovlivní a dílo mu otevře,“ dodává Rafoth.

„V letech 2006-2007 probíhala velká debata o budoucí podobě rekonstruované vily Tugendhat a úplně se upozadilo, že brněnskou mimořádností není jen výjimečná vila, ale celý obrovský soubor staveb z meziválečné doby,“ vzpomíná Rostislav Koryčánek, bývalý ředitel Domu umění města Brna. Postupně z jeho iniciativy vznikl projekt, který vás provede po architektonickém dědictví města. Databáze Brněnského architektonického manuálu (BAM) dnes obsahuje několik stovek staveb a stále se rozšiřuje. „Tehdy se ukázalo, že architektura je křehká, proto jsme chtěli lidi naučit dívat se kolem sebe a najít si pozitivní vztah k místní identitě,“ dodává Koryčánek.

Uši dokořán

AUDIO: První máj na Vltavě. Po stopách Karla Hynka Máchy na cestě do Krkonoš

Po stopách Karla Hynka Máchy do Krkonoš. Vysílání ze Sněžky, Petr Gojda a Jan Luštinec (vpravo)

Letos na prvního máje jsme se vydali po stopách Karla Hynka Máchy na cestě do Krkonoš. Jako každý rok nás čekal Máj, ale ponořili jsme se spíše do ducha Máchovy Pouti krkonošské. Vrcholem vysílání, pokud jde o nadmořskou výšku, byl odpolední přímý přenos ze Sněžky.

„Inspirovala mě výstava o viru HIV v Seattlu. Díky audioprůvodci tam člověk zažil něco, co mu pouhý text nepřinese,“ říká Rafoth. Na cestě Podještědím si můžete na jednom z dvanácti zastavení poslechnout třeba milostný a zároveň vyčítavý dopis Jana Nerudy Karolíně Světlé v podání Richarda Krajča. „Při návštěvě jedné berlínské výstavy mě napadlo, že není nic jednoduššího, než přenést audioguide do města a propojit ho s databází,“ popisuje Koryčánek, jak vznikal architektonický manuál. Síť stezek je do velké míry virtuální, v ulicích města nejsou žádné informační cedule, jen nápisy na chodníku odkazující na databázi. Texty na internetu ale číst nemusíte, audioprůvodce si můžete stáhnout do mobilu. Na cestě pod Špilberkem Jaroslav Rudiš třeba prozradí, kde se mu dobře píše. Rozhodnutí nezaplevelovat krajinu žádnými texty ale nemusí být vždy dobrovolné. Své o tom ví i Petr Karlíček: „Tehdejší správa chráněné krajinné oblasti České středohoří nám v roce 2006 jasně řekla, že si nepřejí, abychom zmiňovali německé osídlení, a začali nám zasahovat do obsahu. Proto jsme udělali raději jen směrovky.“

Co správné stezce nesmí chybět a jak těžké břemeno je její udržování? Poslechněte si celý rozhovor. Hudbu do něj vybíral podle aktuálního pořadí Evropského žebříčku world music Petr Dorůžka.

Spustit audio

Související