Když badatele provází v životě štěstí. Osudy Vladimíra Vavřínka

17. leden 2020

Rozhlasové vzpomínání historika se specializací na byzantsko-slovanské vztahy, který letos slaví devadesáté narozeniny, připravila Eva Ocisková.

S historikem Vladimírem Vavřínkem mne seznámil jeho mladší kolega Václav Čermák, ředitel Slovanského ústavu Akademie věd. Bylo to krásné setkání. Vzájemná úcta, skvělá čeština, encyklopedické znalosti uváděné do souvislostí s dneškem. Slovo dalo slovo a natočili jsme posléze také vyprávění Vladimíra Vavřínka pro vltavský cyklus Osudy. I strohý výčet jeho odborných činností, dostupný na internetu, vzbuzuje upřímný obdiv. A to jsou v každém řádku obsaženy hodiny a hodiny studia, bádání, psaní, organizování.

Vladimír Vavřínek

Přečíst si mj. můžete, že vystudoval obor historie – klasická filologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, působil jako vědecký pracovník ČSAV v Historickém ústavu, v oddělení středověkých dějin, v oddělení byzantologie Ústavu dějin východní Evropy, v Kabinetu pro studia řecká, římská a latinská a v letech 1992–2007 ve Slovanském ústavu Akademie věd České republiky, nejdříve jako vedoucí vědecký pracovník a od roku 1998 jako ředitel ústavu. ,,Střídání” pracovišť bylo způsobeno změnami, v jejichž pozadí se skrývají politické záměry stranické. Jak Vladimír Vavřínek říká, měl štěstí. Vždy se našel někdo, kdo jej nasměroval v další činnosti.

V jeho rozhlasových vzpomínkách se tak setkáváme s řadou osobností, známých nejen odborníkům, o nichž vypráví velmi citlivě a barvitě, v kontextech společenských i soukromých. Velkou životní kapitolou V. Vavřínka je jeho třicetileté redakční působení v mezinárodním časopise Byzantinoslavica, o jehož vydávání se zasloužil T. G. Masaryk. Že i dějiny tohoto časopisu, který se udržel a obstál ve světě uznávané mezinárodní vědy, byly pohnuté, to se dá vytušit.

Čtěte také

Vladimír Vavřínek nic nepatetizuje, nevyzvedává své zásluhy, ale vzpomíná s vděčností na naše i zahraniční kolegy, kteří s ním spolupracovali, diskutovali, objevovali. O cenách a vyznamenáních, není jich málo, se také můžete dočíst.

O co se s vámi mohu podělit sama, je mé sice nevědecké, ale neochvějné přesvědčení, že se příští pokolení budou o Vladimíru Vavřínkovi vyjadřovat jako o slavném učenci své doby. To mladé a nejmladší badatelské pokolení je u něj doma častým a vítaným hostem. Je radostné a nadějné v jejich společenství pobýt.

Připravila: Eva Ocisková
Technická spolupráce: Jan Brauner
Natočeno v roce 2020 (premiéra).

Psáno pro Týdeník Rozhlas.

autor: Eva Ocisková
Spustit audio