Kdo neumí brečet

Lítost je polehčující okolnost.

(Vězeňská cela)

OBHÁJCE: Vyzkoušíme si to. Představte si, že vám někdo umřel.

OBŽALOVANÝ: Kdo?

OBHÁJCE: Na tom nesejde. Prostě jste smutnej.

OBŽALOVANÝ: Nejsem.

OBHÁJCE: S váma je potíž, pane Pažoute. Musíte mi věřit, jsem váš obhájce. Zkusíme to s cibulí. (Zachrastí sáček) Kryjte mi záda, aby dozorce neviděl, že vytahuju nůž.

OBŽALOVANÝ: Vy mě chcete bodnout?

OBHÁJCE: Ne, chci jen nakrájet tu cibuli. (Smrkne) Vidíte, už slzím. A vy nic.

OBŽALOVANÝ: Aha. Vy chcete, abych se taky rozbrečel. Ale to já neumím. Ani ochotníci mě nechtěli. Prej neumím nic předstírat.

OBHÁJCE: To už jste vyšetřovatelům předved. Hned jste se ke všemu přiznal. Jestli chcete, aby vám snížili trest, musíte toho litovat. Veřejně, při soudním jednání, rozumíte?

OBŽALOVANÝ: Čeho mám litovat?

OBHÁJCE: Svatá prostoto! Že jste umlátil tu důchodkyni. Vy už jste to vytěsnil z paměti?

OBŽALOVANÝ: Ne. Ale co je na tom tak zvláštního? Jsem snad jedinej, kdo někoho oddělal? Vy se v lidech moc nevyznáte, viďte, pane doktore?

Osoby a obsazení:
Obhájce: Jiří Štěpnička
Obžalovaný: Martin Písařík

Autoři: Zdena Bratršovská a František Hrdlička
Režie: Dimitrij Dudík
Dramaturgie: Kateřina Rathouská, Martin Velíšek
Mistr zvuku: Radek Veselý
Zvuková spolupráce: Petr Šplíchal
Produkce: Radka Tučková

>> Zpět na hlasování