Kdo je John Scofield?

Kdo je vlastně John Scofield a jakou hudební dráhou si prošel? Narodil se v roce1951 a jazzovou kytaru studoval na Berklee College of Music v Bostonu. Už v těchto začátcích se výrazný talent jako on musel přirozeně někde „objevit“ a záhy v roce 1974 se taky dostal k nahrávání koncertu s Chetem Bakerem a Gerry Mulliganem v Carnegie Hall. Možná zde, ale spíše o trochu dříve, se započala rozvíjet úctyhodná sbírka uměleckých zkušeností a počinů, díky kterým ho dnes oceňujeme jako ikonu originality v soudobém jazzu.

V druhé polovině 70. let si jeho svérázného přístupu, talentu a píle všimly i další hvězdy: Charles Mingus a později Gary Burton. V roce 1977 pak vydal u Enja Records první vlastní desku. Už tehdy u něj slyšíme jeho typický syrový, drsný a trochu kňučivý zvuk kytary, pro který je jeho hra vždy tak snadno rozpoznatelná.

V roce 1979 založil trio s basistou Stevem Swallowem a bubeníkem Adamem Nussbaumem, kterého v roce 1982 vystřídal Bill Stewart. Tato kapela ještě dnes definuje Scofieldův konzervativní pól v autorském vyjadřování. Od něj se do budoucna vždy vydával pouze vpřed směrem k progresi a za který se pak nikdy na svých albech nepustil. Právě tuto dřeň zachytil Český rozhlas na loňské nahrávce koncertu v Jazz Docku, a který právě teď přinášíme rozdělený na dvě části první dva listopadové pátky vždy od 17:45 na Vltavě. Zvuková výlučnost Scofieldova tria dotvářená charakteristickou hrou Steva Swallowa trsátkem nad hmatníkem baskytary, produkující zvláštní rovný basový tón, je po desetiletích stále stejná. Díky ní vlastně nelze mluvit o konzervativizmu v pravém slova smyslu, ale spíš o svérázném projevu nadšení k jazzové tradici.

John Scofield Trio: Out Like a Light |foto: Enja Records

V první polovině 80. let Scofield vydatně spolupracoval s Milesem Davisem a podílel se na vydání jeho třech alb. To byl také zásadní obrat o sto osmdesát stupňů. U Davise získal zalíbení v groovu a ve zcela svobodném vzrušujícím experimentování se zvukem kapely.

Miles Davis: Decoy |foto: Columbia Records

V dalších tvůrčích obdobích ho pak nacházíme coby autora na řadě důležitých nahrávek, které se vždy pohybovaly ve výše zmíněných mantinelech, nebo spíše výše zmíněná dvířka pouštěla Scofielda do stále nových hudebních světů; nutno podotknout, světů velmi vyhledávaných.

V 80. letech obecně hledal a nacházel pro jazz možnosti tehdejšího svůdného hlavního proudu popmusic společně s bubeníkem Denisem Chambersem, nebo třeba také s Billem Friselem.

V 90. letech se se saxofonistou Joe Lovanem opět jakoby vracel ke kořenům. S Larry Goldingsem pro svou tvorbu objevil zvuk klasických analogových syntezátorů, jenž dále rozvíjel od konce dekády s Medeski, Martin and Wood a s chutí v tom pokračuje při každé další příležitosti do dnes.

Po roce 2000 vydal dvě elektronická alba Überjam (2004) a Up All Night (2004), která přinesla novou stylovou koncepci opírající se o prudký rozvoj možností elektronických hudebních technologií a poháněnou typickým funky groovem. Razantní elektroniku později opustil, ale v menší míře se k ní neustále vrací, což platí také o letošním turné k desce Überjam Deux.

John Scofield a nový Überjam |foto: Nick Suttle

V této souvislosti si na závěr dovolme zopakovat i aktuální a důležitou zprávu: s Johnem Scofieldem a obnoveným projektem Überjam se budeme moci velmi brzy setkat v Praze v divadle Archa, a to v úterý 12. listopadu 2013 od 20:00.