Karel Klostermann: Zmizelá osada. Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích staré Šumavy
Vrcholným projevem drtivé moci přírodních sil byla vichřice o síle orkánu, která koncem října 1870 zničila obrovské plochy šumavského polesí. Období po kalamitě v někdejších hlubokých šumavských hvozdech líčí novela Zmizelá osada. Jak naznačuje již název, nepůjde o žádné idylické vyprávění. Premiéru poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
Prozaik Šumavy a Pošumaví Karel Klostermann (13. 2. 1848 v Haagu v Horních Rakousích - 16. 7. 1923 ve Štěkni u Strakonic) byl autor se smyslem pro osobitý přírodní ráz kraje, pro jeho lidské typy a sociálně ekonomické podmínky. Od mládí až do pozdních let života trávil období letních prázdnin na Šumavě a poznal tak zblízka život místních dřevařů, sklářů, pastýřů, zemědělců a dalších obyvatel. Vnikal postupně do tajů horské lesa a močálů v době, kdy celé rozsáhlé oblasti byly ještě pokryty pralesem, do jehož hloubi zavítal málokdo.
Čtěte také
Klostermann si nic nevymýšlel: „Lidé, jež jsem čtenářům představil, existovali nebo existují právě tak jako příroda, do níž jsem je uvedl... Nevymýšlím vůbec; dívám se na lidi a předvádím je takové, jací jsou, s jejich slabostmi i s přednostmi. Nejsem a nebyl jsem nikdy s to je odsuzovat a zoufat si nad nimi. Lidé nejsou a nemohou být andělé (?). Nejsou také bestie; chybují a pykají za své chyby i za hříchy otců...“
I Klostermann ovšem vidí prastaré pohoří střízlivým zrakem a prostředí nikterak neidealizuje: „Byl bych celou Šumavu poslal do horoucích pekel, jakkoliv ji miluji celým srdcem,“ uklouzne mu ve chvíli tísně při bloudění.
Související
-
Na co myslíme, když čteme Klostermanna? Co hledáme v díle šumavského barda sto let po jeho smrti?
V neděli 16. července tomu je sto let, co zemřel spisovatel Karel Klostermann, který ve svém díle zachytil drsný život v horách, podhůří, na stráních i blatech.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
