Karel Hvížďala: Nekompromisně Ivy Procházkové

Iva Procházková
Iva Procházková

Sotva jsem si přečetl motto poslední objemné knihy Ivy Procházkové s názvem Nekompromisně a pak se začetl do prvních stránek, chápal jsem možná víc než jiní, proč autorka napsala tuto knihu.

Táhne se v ní rusofobie rozprostřená teritoriálně i časově celým románem.

V mottu totiž píše: „Žádný příběh není zcela fiktivní, žádná podobnost se skutečnými postavami není čistě náhodná, odtrhnout fantazii od reality nelze. Prolínají se, jedno vyrůstá z druhého, jedno bez druhého je nemyslitelné, v obojím je pravda.“

Příběh začíná vraždou novináře, který na svých webových stránkách soustavně z Prahy kritizuje Rusko, jeho představitele, byznysmeny a zákulisní hráče. Do Česka odešel ze své vlasti s otcem. Jmenuje se  Gevorg Arojan a pochází z postsovětské republiky, které autorka říká Kazménie: jméno zřejmě odvodila z Kazachstánu a Arménie, i když přiléhavější by byla nejspíš Gruzménie, protože Gruzie byla skutečně Ruskem napadena.

Autorka sice jméno vymyslela, ale se strachem podobných emigrantů třeba z Čečenska se nejspíš setkala stejně jako já: V jednom ze svých prvních bytů po návratu z německého exilu u mě jednou zazvonili dva muži s prosbou, jestli bych jim nedovolil přelézt z mého balkonu na jejich sousední balkon, protože si zabouchli dveře.

Samozřejmě jsem jim to dovolil a oni se za chvíli vrátili s lahví koňaku. Byli to Čečenci a já se od nich dozvěděl, že v sousedním bytě je jejich exilová redakce a že se musí brzy přestěhovat, protože na této adrese jsou již příliš dlouho a Rusové by je mohli vyslídit a zabít.

Strach z Ruska, který v poslední době ještě sílí díky slabé tamní hospodářské situaci, má maskovat před občany Ruska větší agresivita a vytváření nepřátel, proto je oprávněný. Taková agresivita by skutečně ve slabé chvíli, či při nějaké chybě lidské či technické, mohla mít nesmírné negativní následky. I to mohu rovněž potvrdit z vlastní zkušenosti, neboť jsem už měl sen, v němž jsem podruhé utíkal do emigrace.

A právě z těchto pocitů a zkušeností Iva Procházková upletla copánek objemného románu, který má bezmála 400 stránek. Jde o politický thriller s konspirativními zápletkami.

Iva Procházková, Nekompromisně

Vyšetřování vraždy novináře je spojeno s příběhem českého politika, který kandiduje do Evropského parlamentu, ale ve skutečnosti by tam měl zastupovat ruské zájmy a řady dalších postav včetně příběhu tří mladých romantiků, kteří se rozhodnou odjet do fiktivní země a bojovat tam za svobodu ujařmených občanů.

To je snad jediná trochu nevěrohodná pasáž v jinak velmi čtivé a dobře postavené knize, která nás nutí se zamyslet nad vlastními chybnými či ne zcela poctivými postoji a jejich důsledky. A tak mají dobré knihy fungovat: mají být inspirativní.