Karel Hvížďala: Kreslící komentátor Miroslav Kemel

6. leden 2022

Když zahlédnu kresbu Miroslava Kemela, vzpomenu si okamžitě na Vladimíra Jiránka, oba se začali živit kresbou hned po skončení studia úplně jiných oborů, ale jejich přístup k humoru je rozdílný, protože je utvářela jiná doba. Pérovky Vladimíra Jiránka se začaly objevovat na veřejnosti od počátku 60. let, zatímco kresby Miroslava Kemela od počátku 90. let, a to výrazně poznamenalo jejich charakter.

Protože Jiránek prožil většinu svého života v časech, kdy politická karikatura byla zakázaná, musel se soustředit na psychopatologii a analýzy selhání moderní lidské existence. Zkoumal naše omyly, iluze, potlačená přání, aroganci i nabubřelost či únikový sentiment.

Karikatura z pera Miroslava Kemela

K politické kresbě se dostal na chvilku koncem 60. let a soustředěněji až po nějaké době po roce 1989, a to také ne na dlouho: zemřel v roce 2012 a poslední léta už zase karikatury politiků z jeho kreseb zmizely, politická scéna v jeho očích po tzv. opoziční smlouvě ztratila tvář, zase zšedla.

Miroslav Kemel začal kreslit o 30 let později, tedy v době, kdy jeho humor byl omezen pouze vlastním ustrojením, etikou a citlivostí, a proto je jeho tvorba výrazně političtější, než  Jiránkova celoživotní tvorba: Kemel je politický komentátor stejného typu, jako jsou píšící komentátoři, jen místo se slovy pracuje se svou zkratkovitou kresbou. K existenciálním vtipům si jen občas odskakuje, jako si Jiránek odskakoval k politickým karikaturám.

karikatura Miroslava Kemela

Hovořím o Miroslavu Kemelovi ale dnes hlavně proto, že mu nakladatelství Galén vydalo knihu s názvem „...nedělej mi ostudu a padej do hospody!!!“, což je text k jedné jeho kresbě, na níž muž sedí u novin a pije kávu, zatímco mu žena ukazuje na dveře. Ironické gesto matrony ilustruje trefně poměr občanů k těm, kteří v době tzv. ekonomické politiky, se snaží politiku jako správu věcí veřejných  vážně analyzovat.

Knihu otevírá kresba s textem: Proboha, Krakonoši, radši odsud rychle zmiz, tady je Babišovo... A končí zase poznámkou, která ironicky interpretuje naši situaci: Čtoucí žena volá na rozhořčeného muže: Tvého kritického myšlení je pro politickou scénu škoda. Nechceš si radši zase pustit fotbal?

Název knihy jakožto i poslední kresba ukazují jedním směrem: Mezi reálným světem, v kterém žijeme a myšlením, tedy kritickou analýzou, je propast, která je dle autora těžko překročitelná, protože politici moc nemyslí, stačí jim, že umí počítat. Sice, jak sám říká, kreslí, aby pobavil hlavně sám sebe, aby se i ve smutné době mohl usmát, což s ním ráda činí i řada lidí, a proto je oblíbený.

Takto Miroslav Kemel reagoval na útok v Charlie Hebdo

Miroslav  Kemel se narodil  v roce 1963, absolvoval Stavební fakultu ČVUT, v letech 1991 až 1999 byl karikaturistou Lidových novin, mezi lety 1999 až 2003 působil v Hospodářských novinách, od roku 2004 do roku 2014 se jeho kresby objevovaly v Mladé frontě Dnes a poté až dodnes kreslí denně pro Právo.

Linka Miroslava Kemela byla od počátku osobitá, a proto ho každý snadno rozpoznal, ale aby neměl s karikováním postav problémy, navštěvoval kursy figurativní kresby na Vysoké škole uměleckoprůmyslové u docenta Borise Jirků, a to se mu vyplatilo. Jak spočítal teoretik kresleného humoru Ivan Hanousek, jen v roce 2020 najdeme mezi jeho kresbami Babiše 48 krát, Zemana 11 krát, Trumpa 9 krát, Hamáčka 8 krát, Fialu a Ovčáčka 7 krát atd. Navíc od roku 2009 vystupuje i jako písničkář, doprovází se na akordeon, kytaru, ukulele a foukací harmoniku.

Holt kdo má smysl pro harmonii tónů, má smysl i pro harmonii linky a slov: tak se rodí poezie karikatury, která nám dovoluje s ním podvědomě rezonovat. Věta: „Vždyť vy to taky víte, já vám to jen připomínám,“ by mohla stát skoro za každou jeho kresbou.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.